Lampový zesilovač

začni třeba tímto: http://www.tubeguitaramp.de/vypocty/54-triodovy-ni zkofrekvenni-zesilova.html

Jo jo díky, určitě se na to podívám ;) Jinak bych se chtěl zeptat, jak moc je stavba složitá? Stačil by mi nějaký menší zesilovač pro test, protože mám slíbený starý gramec a nějaké repráky, tak nechci kazit zvuk integráči ani tranzistory, ale hlavně na test, abych vyzkoušel, zda-li na to mám ;) Jinak co jsem zatím tak pročetl, tak je strašný problém sehnat trafa. Na zakázku se mi to zdá zbytečně drahé, šrotiště doma přímo nemám ( i když se k tomu blížím ) a nevím, kde bych sehnal materiál na vlastní výrobu ;) Takže za každou pomoc budu rád ;)

Lampový zesilovač jsem v životě neviděl, viděl jsem pouze elektronkový, nevím co se to vžilo za dementní označení elektronek ...
Mám knihu Lampárna, ale docela dost lidí si na ni stěžuje, ale mě to blbé nepřijde ...
Ještě mě napadá kniha Věrný zvuk, to taky bylo o elektronkách ...
Obě knihy mám v druhém PC v PDF, až dojdu domu, tak pošlu ...

No tak oficiálně elektronka, po muzikantsku lampa ;) Ale hlavně že víme o co jde ;) Určitě bych byl rád, kdyby jsi poslal, kdyžtak můj mail je velkygol@seznam.cz , nebo jak to budeš chtít poslat, v každým případě děkuju ;)

Tady: amaro najdeš staré ročníky Amatérského radia a v nich vše možné i nemožné o lampách, jak se u nás původně elektronkám říkalo - zřejmě naši předkové byli demeneti.

Lampa vypadá takto :

Elektronka vypadá takto :

Vidíš v tom ten rozdíl ?
Pokud ano, určitě pochopíš odlišnost těchto dvou slov - věcí.
Pokud ne, měl by jsi se nad sebou zamyslet.
To samé platí pro všechny, kteří chtějí elektronky pochopit nebo s nimi pracovat.

Samozřejmě že vidím rozdíl ;) Ale v mých kruzích se elektronkovým zesilovačům říká ,,lampáč", ale samozřejmě chápu, že lampa je lampa a elektronka je elektronka ;) Takže myslím, že totok už můžeme uzavřít. Nevím, jak píšete, že se tomu tak říkalo, že to bylo dementní, to je možné, ale ať si tomu každý říká jak chce ne? :) Tak tomu budem říkat Tuba jako anglicky tube a bude klid ;)

To nebylo na tebe, ale na toho "czčárlýho", ale tobě to taky neuškodí, že ....
Obě knihy jsem nahrál sem na uložto, protože email proti těm ~110MB protestoval

Jo jo tak děkuju ;) Mám vyjasněno, že oficiálně mám říkat elektronky ;) Za knížky děkuju, snad to pomůže a snad se mi povede jednoho dne zesilovač postavit ;)

Hochu asi se příliš nespletu když konstatuji, že první svoji konstrukci s elektronkami jsem sestavil v době kdy ty sis tak maximálně hrál v uhláku na horníka. Můj příspěvek tedy nebyl o tom, že bych neznal rozdíl mezi stolní lampou a elektronkou, ale o tom, že v českých zemích se oněm zařízením říkalo lampy dlouho před tím nežli slovo elektronka vzniklo. Považovat tento název za dementní je stejně dementní jako kdybys tvrdil, že dementní byl Roentgen, když záření, pro které v té době nebyl název označil jako paprsky X. Jediný rozdíl je v tom, že název paprsky X časem zanikl zatímco označení elektronky "lampa" se vžilo natolik, že se hojně používá dodnes.

Co se týká tvého a mého věku tak to nemá cenu srovnávat, že. Já nevím, kolik je tobě a ty /pravděpodobně/ nevíš kolik je mě, že ...

Takže tady chceš naznačit, že slovo Lampa bylo dříve než slovo Elektronka ?
Hmm, úplně vidím Edisona, jak říká "Tak tohle se velmi podobá lampě co mám na stole, tak já to teda pojmenuji Lampa. Přece to nebudu pojmenovávat podle principu, to bych byl blbý."

Já se tady prostě s nikým nebudu hádat, který název je správný, prostě jediný název pro elektronky je elektronka, nic jinýho. "Lampy" používají pouze neznalci.

Tak ale pánové, já bych řek, že se tu jedna blbost, se kterou jsem naneštěstí přišel Já, řeší furt dokola a docela mě to i mrzí ;) Takže bych to uzavřel: Elektronka je pravý a odborný název, lampa je to prostě hovorově, tak mezi lidmi, mezi laiky, stejně jako se v běžné řeči páječce říká pájka a pájce cín ;) Neodborné názvy pravda, ale je to jenom hra se slovy ;)

Zbytečné slovíčkaření. Každý ví, oč jde.

Máš pravdu, předsedo, ale dědečka se raději na elektronkové rádio neptej, ten bude znát jenom lampové

Ten Edison by o tom jako o lampe klidne mohl hovorit, ostatne touto cestou byla elektronka vynalezena. Pri experimentech s dvouvlaknovou zarovkou byla, jako obvykle spise nahodou, objevena primozhavena dioda. A kdyz byl zmereny jev vysvetlen, bylo mozno pokrocit k dalsim elektronkam a k elektronice obecne.
Slovo lampa beru jako zazity, podobne jako i nadale budu uzivat slovo suplera pro posuvne meritko.

Kdysi, v dobách dřevěných, se lidstvo setkalo s elektronkami
nejprve v prvních rozhlasových přijímačích.
A protože tenkrát většina lidí nevěděla co je elektron,
těžko chápala a pamatovala si pojem elektronka.
Ale při zkoumání rozhlasových přijímačů, si při pohledu do jejich
útrob, přes zadní mřížku lidé všimli, že elektronky svítí, jako malé
lampičky.
Tak si elektronky prostě nazvali lampy. Bylo to české a snadno tomu
každý rozuměl. Brzy se název vžil natolik, že se začal používat i v odborném projevu. Dokonce i v originálním návodu k rozhlasovému
přijímači bylo možno se setkat například s popisem, že se jedná
o "třílampový superhet". Nebo v hovorové řeči běžně "třílampovka.
Tento název i v dnešní době procesorů přetrvává a kdo se použitím
elektronek z nějakého důvodu zabývá, bez obav, že by mu druhý nerozuměl, tento název použije.
Ale pro toho, kdo žije ve světě procesorů a dobu nezažil, je již
tento název cizí. Já z té doby dost pamatuji, i já jsem kdysi zkoumal,
co to vlastně v tom rádiu svítí, když jsem tam hledal maličké
hudebníky.
Nebo taky "Konstrukce elektronky se vyvinula ze žárovky na základě objevu T. A. Edisona z roku 1883"" (Wikipedia)
Podobnost s lampou čistě náhodná???

vyprávej radeji pohádky vnoučetúm

Ale při zkoumání rozhlasových přijímačů, si při pohledu do jejich útrob, přes zadní mřížku lidé všimli, že elektronky svítí, jako malé lampičky

totálni hlouppost nebo veliký omyl, první radioprímače i komerční, mely elektronky/lampy hrde umístené na vrchní desce prímače, ostatne byla to také nutnost, životnost techto elektronek se čítala na desítky hodin a bylo by maximálne nepraktické pri potrebe výmeny prístroj rozebírat, to až po pár letech, jak se kvalita zlepšila a z radoprímačú se stával bežný prístroj, elektronky putovaly dovnitr bedny/skrínky

Tak si elektronky prostě nazvali lampy. Bylo to české a snadno tomu každý rozuměl.

lampa není ani náhodou pojmenováni české, bežne se užívalo a užíva v anglosaské oblasti, označení "lamp" a "tube" bylo a je úplne bežné

....

lamparna-jaroslav-vlach

Cv=vazební kondenzátor na první mřížku
Rg= mřížkový odpor -- na mřížce záporné předpětí...
Rk=katodový odpor vytváří zápornou zpětnou vazbu a aby nebyla frekvenčně závislá, o to se stará kondenzátor Ck...elyt + na katodu
Ra =anodový odpor, zde vzniká zesílený signál
neoznačený C = vazba na další stupeň ,, mohl by být označen Cv2 do mřížky dalšího stupně..

nejdůležitější parametr je strmost , čím strmější nárůst proudu, tím větší zisk lze dosáhnout.tohle platí pro předzesilovače

pro výkonové stupně je naopak nejdůležitější ztrátový výkon anody..
kapacita kondenzátorů se volí podle nejnižšího kmitočtu, a násobí se počtem stupňů.

užitečně přenesený kmitočet je takový, který nemá oproti referenčnímu kmitočtu 1kHz větší pokles jak 3dB.
takže se prekticky nejnižší volí pro hifi, třeba 15Hz, aby se zajistilo, že 20Hz takový pokles mít nebude..

Napadá mne tohle:
http://www.radiohistoria.sk/Oldradio/main.nsf/wdow nload?OpenForm&docid=STO-90692411
Taky jsem tenhle sešit měl, ale asi se propadl na smetiště dějin (tehdy jsem uvažoval, že bych si to třeba zkusil postavit, ale zůstalo jen při úvahách
Ale budeš mít problémy se sháněním součástek - nejen s elektronkami, ale i se síťovým transformátorem a výstupními transformátory. Tehdy se při hodně velkém štěstí daly koupit v prodejnách pro radioamatéry, teď možná taky, ale asi za větší peníz.

Nějaký transformátory pro elektronky se dají sehnat v drogerii u GESu, ale počítej, že to je tak litřík za kus

antibalda: No rozhodně s tím počítám, ale tak hlavně že to bude ;) Přece jenom litr za transformátor je sice hodně, ale zase když to jinak nejde... ;)

No jak jsem tu už psal, jak se tak dívám na trafa, tak s těma bude opravdu problém. Zkusím se podívat do starých rádií u dědy na půdě, to určitě ještě bude mít elektronky, tak uvidíme. Je škoda, že se tyhle věci u nás dnes nedají sehnat, sice nejsem pamětník, v minulém režimu jsem nežil, ale jednou v životě jsem slyšel ,,lampu" s gramofonem, a dal bych nevim co za to to slyšet znova. Ale boužel, dneska si člověk takový zesilovač může koupit kompletní od někud z Hong Kongu za desítky tisíc a nemá z toho ani tu radost. Boužel u nás se jak si tak všímám kutilství moc nepodporuje, protože sehnat plechy k trafu, vinutí atd. je spíš nadlidský úkol. A elektronky, naštěstí ještě někde sehnat jdou, ale to jsou přímo audio obchody a jak to tak znám, tak si narazí pěknou cenu, ale když to chcu, tak si za to klidně zaplatím ;)

Existuje typ elektronkového zesilovače, kde se bez výstupních traf obejdeš, jmenuje se to OTL, sice výkon je řádově menší než s trafama, ale něco za něco no ... /napájecí tě samozřejmě nemine/
Koukni na to na netu. Na toto zapojení doporučuji elektronku PL509 - ta má poměrně velký katodový proud a je docela dobře k sehnání ...

Tak mne napadlo, přímo v hlavě - zkus s flaškou obrazit sběrné dvory, třeba tam něco najdeš. Já jsem třeba nedávno jednomu nadšenci dal za odvoz tohle:
ts539.htm
Tam bys určitě nějaké použitelné součástky našel.
Tohle bylo mono, dělaly se i stereo, třeba tyhle:
ts538.htm

A jestli si opravdu chceš pohrát s elektronkami, co zkusit tohle:
http://www.jogis-roehrenbude.de/Leserbriefe/Bruegm ann-Digital-Roehren-Clock/Digital-Roehrenuhr.htm

No nevím, nebude s tím někdo v tom dvoře mít problém? :D Nevím jak to tam funguje a prostě si nedokážu představit, že příjdu a: ,,Dobrý den pane, du si tu pro nějaký starý rádia." :D Ale nápad to není špatný. Jak jsem tu už psal, u dědy na půdě je pěkný bordel, pro mě je to ráj ;) A jelikož se rozhodl na staré kolena se toho zbavit, tak asi první co zamířim tam ;) Akorát už vidím, jak tu velkou krávu tahám po těch schodech, protože ta krabice váží snad 20 kilo ;) Zase je to stará dobrá Tesla, takže kdyby to spadlo, tak to asi přežije ;)

Jaký výkon stavěného zesilovače předpokládáš?
No když jsem tak zjišťoval, za kolik se dnes prodávají
elektronky, například ECC 85, nebo EL34, tak to je docela darda.
Tenkrát stála ECC85 patnáct kaček a třeba PL509 padesátku a to bylo
tenkrát drahý.
No pro nevelký výkony, jako třeba byly v rozhlasových
přijímačích, tak do 5W, bych možná vyhrabal nějaké výstupáky,
možná i síťové trafo.
Mám toho dost,kdysi jsem to vybíral ze starých přístrojů, kvůli
trafoplechům.
Mám i krabici různých elektronek, ale většinou se žhavením "P"
(sériovým), z různých starých televizí. Tedy použité, ale většinou
asi funkční. Už jsem to kolikrát chtěl odvézt do šrotu, ale furt to skladuju,občas se nějaké trafo hodí.
No asi bych už elektronkáč už nestavěl, ale je mnoho fajnšmekrů, hifistů a highendistů, kteří nedají na elektronky dopustit.
Nevadí jim ani fakt, že elektronkový zesilovač má elektricky mnohem
horší parametry než moderní polovodičový. Že ten zvuk z elektronek je
živý. Ale je fakt, že pěkně udělaný zesík, s viditelnými lampami,
je hezký a zajímavý. A k němu takovýhle přehrávač. To by nemělo
chybu. http://www.radiohistoria.sk/Oldradio/main.nsf/wcat alid/0003626

Nějaký návod je zde
http://www.elektrolukis.estranky.cz/clanky/elektro nkovy-zesilovac-s-pcl86.html
Jinak v dobách svého mládí jsem obšlehl nf zesilovač z nějakého radia za pomocí Kottka
http://www.antiknet.cz/Kottek-Eduard/Ceskoslovensk e-rozhlasove-a-televizni-prijimace-II/171822
Výraz lampa se používal i v odborné literatuře - staba jednolampovky a pod.
U nás říkalo i flaška.
Také zajímavá literatura
pacak01.pdf
jenže ty cívkové soupravy,pertinaxové kondenzátory a podobné krásné věci moc k sehnání nejsou.

Údajně by se z SD nemělo nic brát. Ale pokud s personálem navážeš skrzevá flašku něčeho dobrého soudružské vztahy, třeba přimhouří oko (bližší košile než kabát
A nebo zkus někam (třeba i sem) napsat poptávku. Třeba mně bylo líto to rádio jen tak vyhodit (to jsem si k němu kdysi koupil i servisní návod), ale věděl jsem, že mi už k ničemu nebude, tak jsem ho rád daroval někomu, kdo ho ještě k něčemu využije (snad si dělá nějakou sbírku).
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&f ile=viewtopic&t=66820&highlight=odvoz

Komupak tady něco říkají názvy Sonoreta, Duodyn, Dipenton nebo E354?

Musím se přihlásit ! RV12P2000 byly pro mě mesehnatelné,ale Triodyn mě celou vojnu provázel.V té době se hodně bastlili magneťáky,ale málokdo to dotáh do konce.K nf zesilovači,tenkrát šok,jak se může 5W zesilovač vlézt na tak malou destičku- MBA 810.Obvod tenkrát stál 365 Kčs.Dnes je vše,ale nikdo nic nedělá.

Elektronkový /lampový zesilovač, predpokládam že má jít o nf výkonový zesilovač, je neco zcela jiného než dnes bežné výkonové zesilovače rešené v jediném, nekolika integrovaných obvodech ke kterým se pripojí pár součástek.

- první a zcela zásadní rozdíl je potreba pevného mechanického chassis, typicky, bytelný zámečnícky výrobek z pozinkovaného nebo hliníkoveho plechu

- nutnost navinout výstupní transformátor, ne zcela jednoduchý transformátor, je zásadne jiný než bežné transformátorky určené pro účely napájecích zdrojú, reší se sycení a magnetizační krivka jádra, parazitní kapacita vinutí, navinutí, seskládaní, impregnace, sušení, je práce pro skutečne tvrdé povahy nebo 100 % profesionály

nejlepší co múžeš udelat, pokud skutečne chceš neco s lampovým nf zesilovačem, je sehnat si zesilovač již postavený, postavený pred 40-50 léty, dodnes se vyskytují poničené, zrezivelé, zaprášené ve skladech obecních úradú, škol, bývalých rekreačních zarížení, dávno odepsané, nemel by být problém velice lacino nejakej sehnat, na každé obci se vyskytovaly minimálne 2-3-4 kusy, na národním výboru, ve škole, v kulturním dome,

Pokud nechceš, nebo nemúžeš investovat do svého zájmu čas, peníze, nemáš možnost mechanických prací, na myšlenku o lampovém zesilovači zapomeň

Bylo by dobré, kdyby tazatel napsal něco o sobě - kolik mu je, jaké má znalosti, jaké vybavení a co už si postavil. IMHO je nutné tu připomenout, že se bude používat napětí co může být nebezpečné - já jsem si připomněl, jak jsem se šťoural ve starém rádiu a vytvořil jsem solidní elektrický oblouk mezi drátem co koukal ze síťového trafa a svým prstem

No tak kolik mi je, no popravdě 16 let, znalosti zatím nic moc, ale tohle téma mě hrozně zajímá a když tak pročítám všecko co mi tu radíte, tak zjišťuju, že na stavbu takovéhle mašiny asi nemám, ale alespoň se něco dozvím, vyzkouším a třeba budu mít i radost z toho, že to jede ;) Ale to až v poslední řadě ;) Jinak samozřejmě vím, že napětí co tam je, může být nebezpečné, ale dodržuju určité bezpečnostní zásady, ne ty co do vás hustí každý ,,odborník" ale jednoduše svoje zásady a ty jsou třeba: Nehrabat tam, kam nemám, pokud nevím, že tam hrábnout můžu ;) No a doufám, že já takový oblouk neutvořím ;) I když to člověk přežije, tak přece jenom ten proud není nic příjemného :D

A co třeba pro začátek tohle:
http://velkoobchod.conrad.cz/stavebnice-radia-conr ad.k192231

No taky by to nebylo asi od věci ;)

Predtym nech si rozmysli ze cim to bude krmit. Cpat tam nejake mp3 z mobilu by asi nebol moc dobry napad :)

....Stačil by mi nějaký menší zesilovač pro test, protože mám slíbený starý gramec a nějaké repráky, tak nechci kazit zvuk integráči ani tranzistory,....

Jak jsem tu psal, nechci zvuk ze starého gramecu zbytečně kazit tranzistory a nedej bože integráči ;) Jinak šasi bych neřešil, mám kamaráda, co studuje obor, cosi s kovem a s plechama už nějakou dobu dělá, takže tohle bych nechal asi na něm, jinak ty výstupní transformátory jsem se díval a nějaké se sehnad dají, ale to až teprve budu mít jasné nějaké parametry a nebo si nechám někde navinout, stejnak se prohnu tak i tak, takže to neřeším. No jinak s tím starším zesilovačem to není až tak špatný nápad, trochu se v tom prohrabat a zjistit jak to vlastně funguje a popřípadně opravit, ale víte co ;) Rozhodně ale děkuju ;)

Jestli to je vůbec první pokus, můžeš zbastlit něco bez výstupních transformátorů, stránek lampových nadšenců je dost. Snad nastuduj aspoň úplné základy, třeba tady:
hlava.webpark.cz

Hledej: otl amplifier

Určitě se podívám, OTLka už mi tu někdo navrhoval. Akorát se teď zeptám, sice blbě, ale prostě s tím začínám, takže o tom opravdu nic moc nevím, jaký je rozdíl mezi normálním elektronkovým zesilovačem a OTL? V OTL ušetřim jeden transformátor a dál co? ;) Díky za vysvětlení ;)

Například musíš řešit DC offset. Studuj.

U elektronkového zesilovače je jedna záludnost, na kterou je dobré myslet už při návrhu šasi. Základním problémem těhle zesilovačů je boj s brumem, tedy rušivým signálem o kmitočtu 50Hz nebo 100Hz. Zatímco 100Hz je jednoduše identifikovatelné a odstranitelné, neb se jedná vždy o nedokonalou filtraci anodového napětí, tak brum 50Hz může mít několik příčin. Především nevhodné rozložení součástek a vodičů. Je potřeba si uvědomit, že vstupní impedance elektronky je velmi vysoká, daná odporem mřížkového svodu a ten se volí obvykle 1Mohm. Zdrojem rušení pak bývají dost často přívody ke žhavení. Proto je dobré je dělat zkroucenými vodiči a vést je co nejdál od mřížkových obvodů. Někdy se taky používá uzemění elektrického středu žhavení, buď z odporového děliče nebo přímo vyvedením odbočky ze žhavícího vinutí. Krajní možností je použít pro žhavení stejnosměrný, dobře filtrovaný zdroj. A poslední je přímá indukce do výstupního trafa. Je důležitá vzájemná poloha síťového a výstupního trafa. Pokud se nepoužijí poměrně drahé toroidní transformátory, tak běžná EI trafa, která mají značné rozptylové pole, se musí dát co nejdál od sebe a natočit kolmo k sobě.

Jo jo, určitě beru na vědomí ;)

No drahe toroidni transformatory - o co dneska bude drazsi toroid proti EIcku? Co si je kluci nechavali motat, stalo to od 500 do 1200Kc, uz je to par let teda, ale stejne. O tolik vic to nebude. A blbe dostupny jsou vsechny.
Jinak ja nevim - elektronky u me nemaj zadnej vyznam. Respektive beru 1kW+ koncovej stupen na desitkach a stovkach MHz, beru magnetrony a fotonasobice jako znacne specificky elektronky, ale delat z toho audiozesilovac me prijde k nicemu. Vernosti ani presnosti to nedosahuje, a pokud chci zamerne blbej zvuk, tak si pomuzu slusnym signalovym obvodem, AD a DA prevodniky s rychlosti ve stovkach kHz stoji pakatel.

Já bych to tazateli nerozmlouval. V jeho věku jsem taky bastlil. Tedy skoro nic z toho nebylo. Ale vzbudilo to můj zájem a elektriku jsem si zvolil jako povolání. Akorát tehdy stačilo natáhnout drát, připojit sluchátko, diodu a fungovalo to. Tady je pozůstatek z doby her a malin nezralých, zapínat to pro jistotu nebudu:

Dnes se přechází na digitální rádio a to bude mimo možnosti začínajících bastlířů. Tak proč by si nemohl postavit elektronkový zesilovač, to by mohlo být v jeho možnostech.

Nádhera. Koukám, že nejsem jedinej, komu je líto "rannou tvorbu" vyhodit do popelnice...
Ale to síťové trafo by se tazateli hodilo

No su rád, že mi to tady nikdo nerozmlouvá, akorát se do toho pustím až to budu mít teda trochu nastudované ;)

Až na to, že na fotografii není zesilovač, ale zřejmě pěkný amatérský osciloskop s obrazovkou 7QR20 i v dobrém originálním stínicím krytu. Takhle rostou Edisoni, výborná práce s využitím dostupných materiálů, nastudováním problematiky, vlastní konstrukce, pochvala. Autor Yarda má za sebou jistě bohatou praxi, když tak rovnýma nohama začal. Podle knoflíku šipka to vypadá na začátek 60. let, knoflíky Tesla Brno zase na osmdesátá léta, krabicové kondenzátory a trafo ZVS Dubnica na šedesátá, sedmdesátá léta. A dokonce vzájemné prozemnění osiček obou potenciometrů vpravo znamená jistou zkušenost. Prkénko jako základní deska a Merkur znamenají ryzího amatéra, který i na kuchyňském stole dovede udělat funkční prototyp. Radost se podívat na šikovné ruce i nápaditou hlavu.

Pro informaci:
Bylo to podle návodu v časopisu "Věda a technika mládeži" někdy mezi roky 1960 - 1970, kdy jsem ten časopis odebíral. Podle schematu jsem si myslel, že je to jednoduché a mohl bych na to stačit, parametry nic moc, spíš to byl indikátor "nějaký signál je - žádný signál není".
Z konstrukce je zřejmé, že jsem nebyl nijak zvlášť zručný a doma jsem neměl ani pořádný vercajk, tak jsem to řešil systémem "co dům dal".
Jednou jsem s tím odhalil závadu v televizoru a taky si to ode mne půjčil spolužák z VŠ, snad mu to pomohlo rozchodit doma dělaný gramofon s elektronicky řízenými otáčkami.

Naopak! Softwarove definovane radio je tezce v moznostech, nedavno jsem si pro radost postavil kratkovlnej TRX, a s prvni fungujici verzi(pouze 80m, pouze 100mW - i 100mW staci na 1000 mil) jsem byl cenove pod litr. Soucastky klasicky, plosnak jednostranej. Pritom vysledny parametry vubec nejsou spatny, dynamickej rozsah 96dB, potlaceni nezadoucich produktu >50dB atd atd. A konstrukce je to pochopitelna a naladitelna cejchovanym sroubovakem, s o trochu vic nervama bych to dal i bez osciku.
Navic, dneska s modulama a jednocipama za pul zdarma spis nastava zlatej cas bastleni, nez by se to chylilo ke konci.

elektronky mají neco do sebe, ten zvuk je skutečne jiný než co produkují polovodiče, je libový,

prej je to vlastnost lidského sluchu, harmonické skreslení sudými násobky se uším líbi i když se jedná o skreslení, u polovodičú prevažuje skreslení lichími násobky, to se zase uším nelíbi

co nadeláš, když se neco líbi, nemúžeš si pomoci, líbi se, je síla ohromná, jak se líbi ženská, pak je z toho, prípadne, hotové neštestí, na celý život, nebo taky naopak, jak u koho

....

Na jiné poradně byl odkaz na tohle:
http://aukro.cz/tesla-t052-zdroj-pro-elektronkova- zarizeni-i5225672561.html
Za tu cenu bych to bral i s rizikem že ho pak jako porouchaný a neopravitelný vyhodím.

Zdravím,náhodně jsem přečetl diskuzi a jelikož stavím opět elektronkové zesilovače,zajímalo by mne,jak to dopadlo,co jste postavil.V diskuzi jsem se totiž téměř nesetkal s konkrétní radou,návrhem ukázkou.Jen samý odkaz a adresa.Když jsem začínal poznávat co je elektrika,bylo mi 6 let.To jako že bych stavěl zesilovače to ne,ale byl to strejda,který mi ukazoval jak svítí žárovička,v dětství jsem pak o prázdninách jezdil s dědou,byl vesnický opravář televizí,na vojně jsem se seznámil s profesionálním opravářem elektroniky(kamarádíme dodnes je mi 65),to byla škola.Nedovedu si představit,jak se bez zkušeností pustit do složité stavby,elektronkového zesilovače.Stavba vyžaduje nejen měřící přístroje,ale i spustu pomůcek a nářadí,technologií.Jak zesilovač postavit,na plošný spoj(nesnáším),do lišt,volně.S tímto jsem se v diskuzi nesetkal,proto jsem zvědavý jak to dopalo.Nemusíte odpovídat.
S pozdravem Pospa60.

Pospa60, 30.09.2015 23:54 Zdravím,náhodně jsem přečetl diskuzi a jelikož stavím opět elektronkové zesilovače,zajímalo by mne,jak to dopadlo,co jste postavil...

Pokud je to na mne po tom roce, chlubit se se svými výtvory moc nemohu. Po škole jsem nastoupil do elektrokonstrukce v jedné Tesle a nějak se mi přestalo chtít ještě něco bastlit doma. Kromě vývoje za který jsem byl placený (něco z toho se dostalo i do sériové výroby) jsem se mohl chlubit, že jsem jako zlepšovák naučil tenhle displej sm_7202.php česky. Pak jsem naučil česky i nějaké tiskárny a zmermomocnil jsem CP/M a jeden z textových editorů, aby se ta čeština dala využít. A v podniku se to dost rozšířilo, bylo to krátce před nástupem IBM PC co už češtinu uměly bez potřeb nějakého dobastlování.