Já jsem taky vyslechl na toto téma dost přednášek. Teda většinou zaměřené technicky na řízení a podobně (ekonomických sekcí se většinou nezúčastňuju, kouzlení s čísly mě tak nebere). Je to už asi 10 let, co jsem vyslechnul několik přednášek, nejmíň 2, které se právě zabývaly ekonomickou stránkou. Šlo o tým z Lotyšska, kde nemají takovou síť jako u nás, a jsou fakticky ostrov, protože mají akorát silné propojení na rusko a od něj elektriku nechtějí. Ale tam šlo hlavně o samoty, kdy na venkově je pár chalup a v okruhu 50 kilometrů zdaleka nic neni (po 50 kilometrech je třeba další taková vesnice). Tam se nevyplatí tahat nějaké kabely. Takže si musí zajistit samozásobování, což dělají pomocí benzinových agregátů a nebo solárů a teď se počítalo, jak se vyplatí soláry. Myslím, že dospěli k ceně kolem eura za kilowathodinu (počítali právě se životností toho zařízení), což teda když srovnáte se 4 centy ze sítě (tedhy stávala na trhu megawathodina 40 €) tak jsme úplně někde jinde, to pokud jde o realitu v našich končinách, tam to samozřejmě bylo něco jiného. Pak tam právě byl nějaký Brňák, který si na chalupě jako koníčka taky něco takového vybudoval, ten teda tam byl s tou koncepcí (nějaká věda kolem řízení, už si přesně nepamatuju), a právě při diskuzi potvrdil, že mu taky nějaká taková cena vychází (ale on to měl jako hračku). To bylo na energetické konferenci tuším v roce 15 takže už docela dávno.
Bez dotací je návratnost dost mizerná. S dotacema se dá dostat na 5 let, což už neni tak špatné.
Ta degradace, to je to, co nikdo pořádně neví. Staré panely prý nedegradujou, říkal kdosi, že nejstarší sluneční elektrárna běží 30 let, aniž by se nějak projevovala nějaká degradace panelů, ale od té doby došlo k mnoha změnám ve výrobě těch solárních panelů (hádám, že nikdo nemá dnešní panely staré 10 let, takže jsou to spíš odhady, no ale k degradaci prostě dochází). Je to zase několik let co byl na to téma i příspěvek, kdy nějaká česká univerzita (promiňte, že si podrobnosti nepamatuju) prezentovala spolupráci s ukrajinskou univerzitou. Na střechu si instalovaly stejné panely a sledovaly právě jak je to s výrobou elektřiny a degradací panelů v těchto dvou různých zeměpisných polohách (řešila se třeba i predikovatelnost výroby na základě předpovědí počasí a podobné věci). Na tom grafu byl nejdřív pozvolný pokles a pak takový schod, tak se logicky nabízela otázka, co to je - no to byl zásah bomby. Takže u nás řešíme životnost panelů, na ukrajině třeba ani nemusí, tam je rozbombardujou dřív než stačí zdegradovat (ten projekt ovšem začal dlouho před válkou).