Tak vyloženě zničené desky pozná člověk na první pohled. Je to už delší dobu, co jsem si hrál s deskama na hranici přehrávatelnosti, některé vypadaly, jak když s nima někdo jezdil po písku (u CD jsme takový stav komentovali slovy písek v cédéromce). Že bych nějak prožíval ničení jehly, spíš naopak jsem jehle naložil větší přítlak, u desek, kde hodně přeskakovala (docela to pomáhalo).
Posoudil bych vzhled desky a obalu. A jestli nějaká písnička přeskakuje, nebo obsahuje nějaké ruchy, to víte nejlíp sám. A pokud ne, tak si pořiďte gramofon a zaposlouchejte se.
Mít sbírku desek a nemít gramofon, to je docela hendikep. A to i přesto, že poslech gramofonu (a dneska ani CD) už nepatří mezi normální činnosti. Gramofony se docela běžně prodávají, od zcela obyčejných za 2 tisíce po desetitisícové a dražší. To se sbírkou pásek na kotoučích by to bylo horší, poslední cívkové magnetofony se přestaly vyrábět někdy kolem roku 2010 (docela mě překvepilo, že se ještě vyráběly, měl jsem za to, že to byl archaizmus už v osmdesátých letech). A nemluvím o sbírce videokazet, přehrávače VHS zmizely strašně rychle.

P.S. odkaz má být: https://www.blackpoint.cz/hodnoceni-stavu-bazarovych-lp/