práce pod napětím
Dobrý den, žhavé téma já vím.
Nicméně se tomuto nevěnuji a ani nemám zájem v rámci bezpečnosti.
Jen by mě zajímalo zda to uvádí nějaká norma popřípadě jak elektrikář postupuje při práci pod napětím?
Co a kdy odpojí, uzemní se , ochranné pomůcky nejspíše dielektrické rukavice?
Jen mě to zajímá a obdivuji tyto profíky.
Na tyto znalosti a dovednosti se navštěvuje patřičná škola a pracovník tedy ví, co dělá, protože tomu rozumí. Není na to potřeba norma, nebo postup, ale znalosti.
Nelze na tohle odpovědět na diskuzním fóru.
No, to bych tak úplně neviděl. Pro práci pod napětím (legálně) je sice to vzdělání podmínkou nutnou, ale rozhodně ne dostačující. A postupy se vypracovávají případ od případu - samozřejmě, podobný situce se obšlehnou podle toho z minula. Papírově a personálně to taky není sranda, tohle třeba človek nikdy nesmí dělat sám.
Možností práce pod napětím je mnoho, je to vždycky v podstatě nouzový postup, kdy by práce v beznapěťovém stavu byla příliš nákladná. Co a jak se bude dělat, závisí od napětí a dalších vlivů. Někdy stačí dielektrický rukavice(strašný hnus, po 5 minutách ti v nich čvachtá vlastní pot), jindy se celý pracovník řízeně převede na potenciál a pracuje izolovaný od země. V každým případě to není moc zábavná činnost a člověk se musí soustředit a nedělat chyby.
http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/casopis/tema/prace-pod-napetim--13332
žhavé téma je to jen pro děti, co lezou po vagónech do blízkosti vedení. na něm může být podle druhu trakce 3000V a výše, tam leze skutečně jen tupá guma.
kdysi jsem se babral v plošných spojích, takže z mého pohledu je 230V vysoké napětí, tam je třeba být furt ve střehu.
i když mám vyhlášku 50, všechno nad 100V považuju za silnoproud, ve kterém by se laik neměl vrtat, jinak umře na darwinův efekt.
dielektrické rukavice v domácnosti nepotřebuješ a na místo kde se používají nepatříš, jinak viz darwin.
prakticky: pod nízkým napětím teoreticky jde vyjímečně dělat (málokrát za život), ale musíš být příčetný:
- takže ne ve výškách, ve vlhkém prostředí, ne bos.
- co tě chrání je jednopólový dotyk = nesmí se přes tebe uzemnit proud. to znamená: nikdy se neopírat se o zeď (má svod), o futra nebo o pračku (darwin). druhou ruku dát radši do kapsy. stát v izolujích botách (nebo crocksech, zapomeň na propocené papuče)
- než kamkoliv sáhneš, ověř si fázovkou, co všechno je pod napětím.
- samozřejmě má smysl lepší nářadí s izolací, než z čínské sady za 200.
když chceš podle dotazu něco odpojovat a uzemňovat - zřejmě máš na mysli vysoké napětí a ještě vyšší, měls to napsat.
Naprosto s vámi souhlasím, Darwinův efekt se dostaví ihned.
Spíš mě zajímá jak se pracuje pod napětím při 230V následně jak postupují když je to 1000V.
Takže nejspíše výměna jističe pod napětím v panelovém domě v rozvodně až po údržbu na sloupech?
1000V tě zajímat nemusí, to v baráku nevedeš. já s tím praxi nemám, ani o to nestojím.*
v paneláku nikdy neměníš jistič, k tomu nemáš žádnou kvalifikaci a možná si pleteš pojmy:
modernější jistič má hranatý tvar, po výpadku ho zapínáš páčkou pro 1-3 fáze. nic v něm neměníš!
logicky je přívodní strana pod napětím (a pod krytem), zaplombované, není to odborná práce pod napětím, ale pouhá obsluha nepoučeným laikem.
asi jsi měl na mysli staré šroubovací pojistky ve starších barácích. tam může být po vyšroubování někdy dostupné fázové napětí, proto u nich bývá často zaplombovaný celý rozvaděč.
vyšroubuje se krycí bajonet, pod ním je samotná pojistková patrona, kterou si laici s chutí nahrazují měděnými drátky - a barák s takovou obsluhou si zaslouží spadnout.
na sloupech mohou být i nožové pojistky pro vyšší napětí a proudy. pokud tě to zajímá, existuje wikipedie. laik na to při svých znalostech nikdy sahat nebude a tak to má být.
----
*) až si koupíš vysněné elektroauto, články tam jsou seskládané sérioparalelně, taždopádně ta baterka tam dává myslím 600Vss.
poslední co by sis přál je rýpat se v tom a způsobit zkrat. proto tě vn zajímat nemusí.
To jsem dělal, když jsem měl cca 9-10 let a neměli jsme doma náhradní pojistky
Pojistku jsem rozdělal a vyměnil drátek. Uvnitř byl nějaký "písek" nebo co to bylo. Matka tehdy jela koupit nové pojistky i do zásoby a když se vrátila, vesele jsem říkal "nic se měnit nemusí, já to opravil"... Když se ptala jak, tak jsem se nepřiznal a řekl jsem, že jsem našel náhradní. Dneska vidět to někoho udělat, tak mu zlomím ruce, ale naštěstí už se klasické pojistky moc nepoužívají nebo jsem to za posledních deset let nikde neviděl.
Kysi jsme měli na ZDŠ předmět dílny.
Starý učitel se zmínil o výměně pojistek a důrazně nás upozornil, že se tam v nouzi může dát JEDEN drátek z licny. A hned dokoupit novou pojistku.
Je to zajímavé, protože si to pamatuju už 50let.
Mě bylo řečeno v 70 letech minulého století, že jeden drátek je na 6A a jelikož jsme na dílně měli pojistku 30A , tak se měnilo 5 drátků a to docela často jelikož nám to "vyhazovala" svářečka. Jo socialistické zemědělství v Sudetech byla škola života.
Taky jsme měli dílny a ještě k tomu pěstitelské práce. Jo, takové věci člověk jen tak nezapomene
PP jsem neměl rád, ale dílny mě naopak ohromě bavily. Měli jsme učitele, který byl v té době už v důchodu, ale pořád učil a naučil nás toho hodně a to formou zábavy a různých pokusů.
Řeknu to takhle. Jistič pod napětím jsem měnil jen jednou v paneláku v 80 letech minulého století. Měl jsem rukavice a odizolované nářadí (chtělo to ještě štít). Nicméně se mi podařilo křísnout fázi o fázi a vyhodit všechny nožové pojistky na baráku. Rána jako z děla a minutu jsem měl mžitky před očima. Měl jsem štěstí, že byla souběžně s mým kutilstvím bouřka a nožovky přijel z ČEZu vyměnit kamarád. V současné době když se ti podaří vyhodit nožovky tak to stojí prachy. Na výměnu nožovek je určen správný postup a i s tím měl montér před pár lety na mém domě problém, jelikož jsem tam měl nožovky starého typu na které neměl "žehličku". Když jsem mu řekl aby chvilku počkal, že mu tu starou "žehličku" přinesu tak chlapec koukal jako blázen a byl rád, že to nemusí páčit kombinačkama.
IMHO na práci na zařízeních VN nebo VVN se vystavuje (aspoň nám to říkali na školeních) "Příkaz B".
Já bych to přirovnal třeba k řízení auta (autobusu), letadla, vlaku.
Prostě musíš mít nějaké znalosti případně absolvování školy nebo učiliště, proděláváš školení a přezkušování, dostaneš nějaké papíry že to můžeš dělat a předpokládá se, že víš jak na to.
BTW: Zrovna se řeší, myslitelé se hrabali ve školních předpisech a následně se zjistilo, že nezletilí studenti nebo učni se ani při výuce za dozoru pedagogů nesmějí hrabat v elektrice a co s tím.
A proto říkám, že o to nemám zájem. Jen mě to ze zvědavosti zajímá. To je vše.
Děkuji všem za vaše poznatky.
tak to vypadá, že sis z toho neodnesl ani ten poznatek o jednopólovém dotyku.
ale protože si pleteš práci pod napětím s tupou nekvalifikovanou obsluhou, bude fak lepší, že o to nemáš zájem.
Čím nahradit pojistku:
http://mcu.cz/comment.php?comment.news.3677