V podstatě bych opisoval nerady. Rovněž máme sprcháč s vaničkou a druhý pouze dlaždičky.
Pokud je prostor v podlaze pro uložení sifonu a odpadního potrubí, tak mají výhodu dlaždičky. Potřebný prostor se může přizpůsobit interiéru a prostorovým nožnostem. Takže třeba my, v maličkém sociálním zařízení v podkroví (půdorys 170/120 cm) jsem byli schopni osadit jak umyvadlo,tak mísu splachovacího WC a i malý sprchový kout se zástěnou. Celá podlaha je z dlaždic, v prostoru sprchového koutu z malých 10/10 a zde snížená pouze o cca 3 cm (ve tvaru "pololedviny" v rohu naproti WC) se shrnovací plastovou zástěnou okolo. Plastové spodní vedení zástěny lemuje obvod koutu v dlaždicích. Horní vedení kopíruje spodek a uchyceno pouze na koncích do boku rohových stěn. Mírný slon k odpadnímu sifonu. A plně vše vyhovuje. Pod dlaždicemi toho sprchového koutu provedena kvalitně "vana" svařená z klasické ipy a vše dobře utěsněno kolem sifonu. S izolací nebyl nikdy žádný problém a je funkční (i s částečnou rekonstrukcí před 20-ti lety) už skoro 50 let.
Spracháč s vaničkou máme rovněž, je jednodušší, pokud je proveden kvalitně a z polykarbonátu, tak rovněž žádný problém. Pouze je nutné pro něj mít ten předem vyhrazený prostor. daný rozměrem.
No a na chatě máme, v malé koupelničce, třeba i klasickou malou vanu 130/60 cm, u níž je baterie se sprchou a se shrnovacím igelitovým závěsem a také je to dobré.
Takže řešení a možností je mnógo.