Do sprchy vaničku, nebo dlažbu?

Nejsem od fochu, ale když mi dělali sprchový kout v paneláku, natírali místo pod sprchou hydroizolačním nátěrem, takže by se voda i v případě popraskání spár neměla dostat dál...

Dej si tam, co se ti líbí. Když to uděláš pořádně, podle správného technologického postupu, vydrží to dvacet i více let.

Vanička je praktičtější i z pohledu hygienického . Celistvá ,bez spojů .

Já bych viděl, že praktičtější je spíš dlažba, mimo jiné, pokud je na úrovni ostatní podlahy je bezbariérová a to se může hodit. Akorát je problém, jak při rekonstrukci udělat odpad včetně sifonu.

Viz. ostatní. My když jsme dělali sprcháč, tak jsem byl pro vaničku, ale neprošlo mně to. Ta hydroizolace viz. 1. příspěvek je důležitá ať se rozhodneš pro cokoliv.
Nejen na spodek, ale i na stěny. Jak na lepení tak i na spárování můžeš použít epoxidovou spárovací hmotu. https://www.bauhaus.cz/ceresit-ce-79-sparovaci-hmota-epoxidova-27811946?%3Futm_source=heureka.cz&utm_source=heureka.cz&utm_term=27811946#description
Myslím, že ta vanička je ale daleko lepší, protože se výborně čistí, nemá spáry a tudíž tam nic nezůstává. Navíc má mírný sklon k odpadu, takže tam nezůstává voda.
Když bude spodek dlažba, tak nezapomeň udělat spád k odtoku. Další nevýhodou dlažby je, že po každém sprchování musíš tu dlažbu vytřít do sucha, aby ty spáry nezačaly časem plesnivět. Za mě je ta vanička lepší. Vyjde to levněji, je to čistější a celistvé. je to ale jen můj názor. Nechci tím říct, že cokoliv jiného je špatné.

Nemusíš vytírat, zaleží na spárovací hmotě - použij tu, která neplesniví.

Věř tomu, že i ta protiplísňová začne po pár letech plesnivět, pokud tam bude zůstávat voda...

Vzhledem k tomu, že v koupelně nebývá kolem nuly, tak ta voda z té dlažby do pár minut vyschne. Rozhodně to není tak, že by tam voda stála několik hodin.

No jasné, ale musí se větrat. Pokud nevětráš tak je průšvih na světě.

V jednoduchosti je síla. Rozhodně jen dlažbu s odtokovým žlabem.

Tak tu máš několik odpovědí a každý má svoji pravdu. Ty si musíš nejdříve zjistit jak to bude s napojením odpadu, zda ho můžeš zasekat do podlahy a vejškově to vyjde. Pak si musíš říci zda to bude pro zdravého člověka nebo pro tělesně postiženého. Pokud se dává vanička tak si zase musíš položit otázku z jakého materiálu (plast, porcelán atd.). U vaničky se většinou jedná o sprchový kout kde jsou nějaké zašupovací dveře kde jsou plochy, ke kterým se také dá blbě dostat a špatně se čistí. Také tam dochází ke korozi a většinou je po pár letech vyměníš. Mám doma dva sprchové kouty jeden obkladačky a igelit (pro tělesně postiženého) a druhý porcelánová vanička a zašupovací dveře v kovových rámech. Lépe se mi ošetřuje ten první.

Měl jsem porůznu obojí, správně provedené, takže to neteklo. Teď máme ve sprcháčích vaničky a už to tak zůstane. Když shrnu na co si tak vzpomenu, tak výhoda vaničky je, že se líp čistí a nestudí do nohou (asi až na keramickou, ale tu jsem neměl), nevýhoda je, že se vyrábí jen v určitých velikostech. Výhoda dlažby je ta velikost a že může být bezprahová, nevýhoda, že stačí drobná chyba v projektu nebo provedení a bude zatékat nebo z ní poteče voda na podlahu do koupelny. Kvůli tomu musí být vyspádovaná a někomu může být nepříjemné stát na šikmé podlaze.

EDIT: teď koukám, že mám opačný názor na snadnost údržby než Nerady v předchozím příspěvku

V podstatě bych opisoval nerady. Rovněž máme sprcháč s vaničkou a druhý pouze dlaždičky.
Pokud je prostor v podlaze pro uložení sifonu a odpadního potrubí, tak mají výhodu dlaždičky. Potřebný prostor se může přizpůsobit interiéru a prostorovým nožnostem. Takže třeba my, v maličkém sociálním zařízení v podkroví (půdorys 170/120 cm) jsem byli schopni osadit jak umyvadlo,tak mísu splachovacího WC a i malý sprchový kout se zástěnou. Celá podlaha je z dlaždic, v prostoru sprchového koutu z malých 10/10 a zde snížená pouze o cca 3 cm (ve tvaru "pololedviny" v rohu naproti WC) se shrnovací plastovou zástěnou okolo. Plastové spodní vedení zástěny lemuje obvod koutu v dlaždicích. Horní vedení kopíruje spodek a uchyceno pouze na koncích do boku rohových stěn. Mírný slon k odpadnímu sifonu. A plně vše vyhovuje. Pod dlaždicemi toho sprchového koutu provedena kvalitně "vana" svařená z klasické ipy a vše dobře utěsněno kolem sifonu. S izolací nebyl nikdy žádný problém a je funkční (i s částečnou rekonstrukcí před 20-ti lety) už skoro 50 let.
Spracháč s vaničkou máme rovněž, je jednodušší, pokud je proveden kvalitně a z polykarbonátu, tak rovněž žádný problém. Pouze je nutné pro něj mít ten předem vyhrazený prostor. daný rozměrem.
No a na chatě máme, v malé koupelničce, třeba i klasickou malou vanu 130/60 cm, u níž je baterie se sprchou a se shrnovacím igelitovým závěsem a také je to dobré.
Takže řešení a možností je mnógo.