Solární elektrárna svépomocí
Na webu chiptron.cz vyšel článek s perfektním popisem stavby vlastní solární elektrárny.
Jedná se o praktický postup řešení v domácích podmínkách; ovšem dělá to člověk znalý, ne strejda od vedle.
Na webu chiptron.cz vyšel článek s perfektním popisem stavby vlastní solární elektrárny.
Jedná se o praktický postup řešení v domácích podmínkách; ovšem dělá to člověk znalý, ne strejda od vedle.
Předmět | Autor | Datum |
---|---|---|
A dotaz je tedy jaký? Tohle patří spíš do článků. Karel04 11.09.2022 16:41 |
Karel04 | |
Abys to cele dal dohromady (namontovani panelu na strechu) a zapojeni, musis byt hodne zkuseny monte… Jan Fiala 11.09.2022 19:48 |
Jan Fiala | |
Poláci prodávaji sestavy se zárukou když to stavíš sám. Někde na FCB to je. Cat 11.09.2022 19:53 |
Cat | |
Tady nejde ani tak o to, že něco poděláš komponentám elektrárny, ale že saháš do elektrorozvodů.
Z p… Jan Fiala 12.09.2022 10:53 |
Jan Fiala | |
Souhlas. Samozdřejmě si to musíš nastudovat, jinak je to o držku. Cat 12.09.2022 19:20 |
Cat | |
Však tam také o oblouku mluví. A jak vypadá oblouk od 700 V (myslím, že jsme tehdy pracovali se 750… ml1 13.09.2022 21:33 |
ml1 | |
SE nemám a ani to nechci celé studovat, ale někde na netu varovali i před amatérskou instalací, že s… poslední Karel04 14.09.2022 11:18 |
Karel04 |
Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru
A dotaz je tedy jaký? Tohle patří spíš do článků.
Abys to cele dal dohromady (namontovani panelu na strechu) a zapojeni, musis byt hodne zkuseny monter + elektrikář. Pokud něco zanedbas, může to skončit hodně špatně.
Poláci prodávaji sestavy se zárukou když to stavíš sám. Někde na FCB to je.
Tady nejde ani tak o to, že něco poděláš komponentám elektrárny, ale že saháš do elektrorozvodů.
Z panelů stejnosměrné napětí 700V, baterie má 48V, ale proudy je schopná dodat přes 100A. Stačí blbost a vyhoříš a ani to nebude vznícením baterek.
Nehledě na to, že potřebuješ předělat rozvaděč - něco rovnou ze sítě, něco přes fotovoltaiku.
Souhlas. Samozdřejmě si to musíš nastudovat, jinak je to o držku.
Však tam také o oblouku mluví. A jak vypadá oblouk od 700 V (myslím, že jsme tehdy pracovali se 750 V) to vím dobře, mě se to teda líbilo. Dodnes od toho máme opálené banánky. Nyní na odpojování DC máme udělátko s IGBT (ono nešlo ani tak o to, že by nám vadil ten oblouk, ale spíš, že jsme potřebovali skok proudu a tohle se skoku ani neblížilo, IGBT proud krásně usekne).
Ale je něco jiného oblouk, který člověk očekává a zhasne rychlým oddálením banánku a něco jiného je oblouk, který vznikne upadnutím nějakého drátu a hoří, dokud to hasiči nezasypou pískem, nebo co s tím dělaji (voda ani pěna není dobrý nápad, tak jestli to nějak hasí nebo jen nechávají dohořet...). 48 V už taky umí udělat stabilní oblouk (na to stačí něco přes 30 V), takže ani tam bych oblouk nevylučoval. Proto se taky u aut nijak zvlášť nerozšířila 48 V palubní síť (výrobci aut se právě toho prý zalekli a radši se dali na jiné inovace). Horší je to s elektroauty, kde se musí jít na vyšší napětí, protože by jinak vycházely opravdu značné proudy.
SE nemám a ani to nechci celé studovat, ale někde na netu varovali i před amatérskou instalací, že se panely musí pořádně na střeše upevnit a zavětrovat. Jinak je silnější vítr utrhá nebo vytrhá i střechu. Jak je to pak s plněním škod pojišťovnami je pak taky otázka.