Co se týká bytových domů a paneláků.
Porovnání zateplení u paneláků je velmi zkreslující. Vnějších zdí většinou málo, sousedů, kteří vás pak vytápí přes související, poměrně málo tepelně izolační zdi, více. Takže raději nekomentuji.
Co se týká RD.
Zde podrobněji. Otázka je, jaká je současná skladba zateplovaných zdí. Je podstatný rozdíl, zda jde o starší objekt a s klasickou zdí, třeba 45 cm obyčejná klasická cihla, nebo škvárobetonové tvárnice. Nebo o novější stavby, z ytongu (plynosilikát), porothermu, nebo cithermu (cihel s komůrkami).
V prvém případě je efekt zateplení podstatně větší, než v případě druhém.
Z vlastní zkušenosti.
Již před více jak cca 30- ti lety jsem zateplil náš starý RD, vyzděný z klasických cihel (tepelná vodivost lambda cca 0,8) , se sílou zdi 40 cm (cihla na dél a na khant) s vápennými omítkami zevnitř a vně cca 2 cm. Zateploval jsem pouze plochu vnějších zdí (bez oken) cca 80 m2. Zateplení provedeno Rotaflexem (skelná vata) v roštech, vrstva síly 8 cm a kryto velkoplošnými eternitovými deskami a palubkami. Zateplení odvětráváno kolmo, ze spodu a shora volný přístup vzduchu. Naměřená úspora (měřeno rok před a pak po zateplení - el. přímotop a měřeno samostatným elektroměrem po dobu cca 1 týdne, při shodných vnějších podmínkách) činila 35 %. Zhruba se shodovalo, s předpokladem zjištěným předběžným propočtem. Což bylo poměrně dost a určitě se vyplatilo. Tehdejší náklad (práce svépomocí) 10 tisíc Kčs.
Druhý případ, RD mého syna, který jsme postavili v letech 2003-2006 a zdi jsou z Porothermu (cihly se vzduchovými komůrkami, lambda cca 0,13-0,2), síla 40 cm + vnější a vnitřní omítky VPC 2 cm. Tedy zeď, s poměrně podstatně lepšími tepelně-izolačními vlastnostmi (4 až 5 x lepší než ta běžná cihla) a tedy menšími tepelnými ztrátami.
Zde jsem provedl pouze technický propočet, s předpokladem zateplení, zhruba obdobné plochy (tedy také cca 80m2), s volbou EPS síly 5 cm. Výsledek výpočtu mi vyšel, že bychom snížili ztráty (tedy úspora) o cca 5-7 %. S tím, že by stavba byla poměrně více uzavřena difuzi vnitřní vlhkosti a s tím by pak byla spojená případné větší nutnost častějšího větrání. Čímž by pak opět, konečné tepelné ztráty (pokud by nebyla rekuperace) byly zvýšeny. A i v případě, že by síla zateplení byla větší (třeba 10 cm), tak je nutné uvažovat s tím, že se zvyšující se kvalitou tepelné izolace (silnější vrstvou), diametrálně klesá další efekt snižujících se ztrát. Takže v případě, že bychom zateplili tím EPS 10 cm, tak by výsledná úspora pak byla někde kolem 10 %, tedy už max. o 3% lepší a rovněž s neblahými účinky horší difuze. A ještě větší síla pak už opravdu o pouhá jednotlivá procenta.
Důležité pak ještě opravdu je, jaké topné medium a zejména za jakou cenu, pro vytápění objektu, používáte. Pokud topíte dřevem, je to určitě podstatný rozdíl, než pokud topíte elektřinou (nebo v současnosti už i plynem). Nebo při topení elektřinou a tepelným čerpadlem (zde je ovšem zase nutné započítat náklady na investici na TČ).
A rovněž pak pochopitelně i o velikost zateplované plochy, zejména těch opravdu vytápěných prostor.
Nejlépe je si opravdu provést přesný výpočet a budete mnohdy překvapeni.
Takže jsme nakonec, na základě těchto propočtů, od dodatečného zateplení stávající konstrukce zdi, u syna upustili.
Uvedené údaje mohou být možná někým, pokud provede přesný výpočet, rozporovány (uvedené hodnoty uvádím už z hlavy, takže nemusí být úplně přesné), ale mé zkušenosti a skutečnost je opravdu taková.
Takže posouzení výhodnosti (úspory) návratnosti (při dnešních cenách materiálů a práce), na vynaložené investice, je poměrně složitá a mnohdy vynaložené náklady jsou vratné získanými úsporami řádově v desítkách let.
Omlouvám se za poměrně široký "elaborát", ale je to reakce na připomínku tazatele. Snad mu to k něčemu bude.