Má někdo zkušenosti s kotlem OPOP H425 EKO?

Mám nainstalován kotel OPOP H425 EKO místo Dakonu DOR 32D od loňského roku. Dle výrobce kotlů je doporučována teplota zpátečky 55-65°C což znamená udržovat kotel na 80-100°C čímž by při samotížném provozu docházelo k přetápění,případně při snížené teplotě k rosení stěn kotle. Instaloval jsem rozvody pro samotížný provoz, při jejich instalaci jsem na konec z výše uvedených důvodu použil DUO-Mix a čerpadlo i možnosti v budoucnu ohřevu TUV a instalace AKU nádrže. Provoz samotíži využívám sporadicky jen v případě uvaření kotle a to funguje perfektně. Jinak provozuji vytápění bytů přes DUO-Mix kdy udržuji teplotu v kotli 80-95°C a naDUO-Mixu mám nastavenu teplotu do radiátorů na cca 32-38°C, v bytě máme 22,5-23,5°C dle venkovní teploty. Spálím cca 35kg briket denně když svítí sluníčko jen cca 28kg. Vám asi jde o to zda je možné provozovat kotel OPOP H425 EKO v samotížném provozu bez oběhového čerpadla? Myslím k výše uvedeným argumentům nemá smysl provozovat kotel v samotížném provozu i když by to teoreticky mělo fugovat, pokud by však k menší světlosti výstupního, vratného vyústění z kotle docházelo k jeho rychlejšímu či častějšímu přetápění by nemohl být plně využit výkon kotle, atd.

Jde mi zejména o to, že je v kotli celkem 14 šamotových cihel. Těch 6 pod horním víkem se v podstatě musí vždy při čištění vyjmout a to hodlám nahradil litinou. U ohniště jsou další šamotky a u Dakonu je to podobné a tam žádná šamotová cihla nebyla. Spalinová cesta je tam dost zúžená a slyšel jsem, že lidé ty šamoty dávají pryč. Co se týká výstupního a vratného potrubí je mi jasné že 5/4 je málo a budu to předělávat na 2 palcové potrubí tak jak jsem to měl u Dakonu. Kotle na samotíž už mám od roku 1988 a jelikož v naší obci často nejde elektřina nehodlám to na stará kolena měnit a to nemluvím o tom jak to může se všemi médii dopadnout.

Dobrý den, mám 20ku, šamoty nevyndavejte, zhoršíte si spalování, kotel hoří hodně čistě s dakonem se to nedá srovnat.Právě ta menší mezera zlepšuje hoření. Čistím jenom košťátkem, ale mám ladomat a nádrže. Kotel má tři problémy: držadlo horního víka dosahuje nepříjemně vysokých teplot, z otvoru primárního vzduchu do popelníku občas vyfukuje dým. A praskají šamoty. Za zimu mi praskly všechny tři velký, ale 25ka to má trošku jinak, je tam vzpěra, takže by to mohlo být lepší.

Díky za informace. To o těch šamotech, že praskají jsem se domníval. U 25ky jsou všechny šamoty dělené a tím pádem je jich tam 14. Ty vrchní pod víkem nemůžou mít na spalování žádný význam a tak počítám s jejich nahrazením litinovými prvky, které nejsou dělené a jelikož jim vytvořím madla tak bude čištění kotle daleko komfortnější. Ty dělené šamoty u ohniště v podstatě drží na tom, že jsou vůči sobě vzepřené a jsou spojené takovým slabým plíškem ohnutým do profilu U a do toho jsou šamoty posazené. Já sháním informace ještě před instalací jelikož mám nyní Dakon 3. třídy, který můžu provozovat. Mám ho ale již 10 rokem a každý mi dosud vydržel 12 let. Jelikož ceny oceli a tím pádem i kotlů naskakují šíleným způsobem, hodnota peněz klesá tak jsem zakoupil tento kotel 4. třídy. Mám totiž omezené prostory a tento kotel má obdobné rozměry jako Dakon.

Horní šamot nad spalovací komorou je hodně tepelně namáhán, plamen se do něj "opírá", ta litina bude červená, vyzkoušíte uvidíte.

uvádíte: hodnota peněz klesá tak jsem zakoupil tento kotel 4. třídy. Můžete upřesnit o jaký Typ kotle 4. třídy se jedná?

Je to hned v nadpisu. Jedná se o kotel OPOP H425 EKO-U. Je určen k ručnímu přikládání a palivo je hnědé uhlí nebo hnědouhelné brikety. Od prvního dubna budou zvedat cenu o dalších 5 tisíc korun a tak je to i se vším co je ocelové, jelikož cena oceli raketově stoupá.

Ale v návodu OPOP H425 EKO-U se uvádí 3. třída. Také mi není jasná 3. třída? u Dakonu DOR 32D měl jsem jej a naštítku byla uvedena 2. třída, provozoval jsem jej 13 let (vydržel by i dalších 13). Vyměnil jsem jej jen z důvodu legislativy a zároveň výhodné cenové nabídky kotle (v roce 2020 za 35,000Kč) OPOP H425 EKO-U s možností výměny za Dakon 2. třídy. Trochu mě překvapila Vaše snaha řešit šamotové desky, ale provozování kotle dle výrobce ne, takže životnost nového kotle bude jak uvádíte zase pouhých 12 let.

opop-h425-eko-u-p51082

Jak je uvedeno v odkazu předešlého přispěvovatele je kotel OPOP H425 EKO-U veden v emisní třídě 4. Dakon DOR 24 F jsem kupoval v roce 2012 a je na něm uvedena emisní třída 3. Když jsem ho kupoval tak jsem se ptal prodejce zda má shodné vývody jako předešlý Dakon. Ten mi řekl, že ano že je v podstatě totožný s předešlým kotlem. Byl jsem zvědavý a ptal jsem se ho jak je to možné že tento kotel má emisní třídu 3 a ten předešlý ne. On se jen usmál a jelikož se osobně dlouhodobě známe, tak mi řekla ať si rozdíl najdu sám. Kotel jsem si doma s kamarádem nainstaloval a hledal rozdíl. Jediný byl ve vkládacím prvku - byl to takový "ohňolam", který se vkládá do kotle při venkovních teplotách pod -10 stupňů. V kotli jsem ho nikdy neměl. Jak kotel splnil požadavky na 3. třídu by musel zodpovědět výrobce nebo zkušebna. Výrobce už výrobu kotlů ukončil a jak byla kotli přiřknuta 3. třída je mi v podstatě jedno, jelikož na kotli je to napsáno a revizní technik to nezpochybňuje. Co se týká šamotových desek a jejich výměny za litinu je to dáno v podstatě tím, že tyto desky praskají což zde popsal jeden z předchozích přispěvovatelů. Já s tím má obdobné zkušenosti a jen jsem si to chtěl potvrdit. Za svůj život jsem si postavil troje kamna (dvoje plně šamotová a jeden kovový bubínek). Můj děda byl topičem v parním mlýně, strejda na parní lokomotivě a já jsem několik let dělal energetika u podniku, který měl kotelny na uhlí, svítiplyn, zemní plyn, LTO, mazut a i elektrokotelnu. V kamnech topím od svých 10 let, v kotli od roku 1988 a na vojně měl velitel roty zákaz od mých spolubojovníků mě dávat opušťák v zimním období, hrozilo jim totiž umrznutí. To jen na vysvětlení, mého dotazu a zájmu o informace ohledně tohoto kotle.

Děkuji za vysvětlení, ale původní dotaz byl:Instaloval ho někdo místo kotle Dakon DOR 24?
Nyní uvádíte: Dakon DOR 24 F to efko tam chybělo, proto mi byla Vámi uváděná divná 3. třída. Určitě bychom si u piva o kotlích popovídali.

počítám s jejich nahrazením litinovými prvky

Okoulni tohle. Dávají to např do litinových kamínek a bylo to i na horní desce některých dakonů. Možá bys tam mohl kutilsky dát plát bílé skelné vaty a od strany ohně to mechanicky ochránit tenkým plechem.
Obojí není nijak levně, ale to šamot taky ne.

Jo vermikulit znám, mám ho také jako odrazovou plochu nad topeništěm v kachlových kamnech, kdyby tam nebyl, tak by se na kamna nedalo ani vlézt jak by pálila, takhle přebytečné teplo popojde dál do tahů komína kde se nahřeje šamotová vyzdívka. 😉 Dobrá volba jesi koupím také Opop h425 tak budu shánět vermikulit stejné tloušťky jako šamotové plátky. Je tam vlastně proto aby nebyl namáhaných kryt spalovací komory a tahů. Ten by bez toho časem prohořel.

Samotižkou funguje bez problemů.