Výpočet úspory po zateplení půdy

Vypočítat to neumím, ale 168W ze 493W je úspora 29%, což je celkem dost. Jestli se to vyplatí a doba návratnosti záleží na nákladech na to zateplení a odhadu nákladů na energie.

Vyjádřit úsporu v procentech mě nenapdlo, a podle toho to vypadá jak se všeobecně tvrdí, že zateplením střechy se uspoří cca 30%. Což by odpovídalo.
Pro výpočet jsem vycházel z pojmu ,,Součinitel prostupu tepla,, který vyjadřuje, kolik tepla projde 1 m2 konstrukce při rozdílu teplot na obou stranách konstrukce 1 °C .
W=celková plocha x rozdíl teplot x součinitel tepla U celé konstrukce
Zřejmě to tak bude. Pokud by měl ještě někdo něco k tomuto tématu budu rád.
Díky Honza

K zateplení půdy toho víc najdeš na https://forum.tzb-info.cz

Souhlasím, to je fajn web. Tam jsem použil jejich kalkulačku na výpočet prostupu tepla vícevrstvou konstrukcí a průběhu teplot v konstrukci.

Výpočty zateplování jsem se rovněž zabýval poměrně dost. Tvůj výpočet jsem sice nekontroloval, ale mohu Ti sdělit pouze nějaké mé zkušenosti jak z výpočtů, tak i z určitých osobních zkušeností a realizací.
1. Zatepluješ-li konstrukce, které již mají poměrně dobré tepelně izolační vlastnosti, poměrně rychle klesá rozdíl a výhodnost zateplení a zejména ekonomický poměr výhoda/cena, tady "návratnost" investice.
Takže pokud se zateplí třeba klasická zeď staršího domu 45 cm z běžných cihel, pak se zateplení projeví v úspoře poměrně radikálně.
Jenom zjednodušeně vždy argumentuji jako příklad - pokud tuto zeď zateplím jenom 5 cm EPS, nebo vaty (lambda cca 0,04) tak oproti cihle, jež má lambdu cca 0,8, kdy je poměr jejich tepelně izolačních vlastností z1:20, dosáhnu zjednodušeně vlastně toho, že pak tato zeď má tepelně izolační vlastnost, jako když tuto zeď bych doplnil o další cihelnou o síle 1 m, tedy jako zeď z cihel síly 1,45 m. A zase velmi zjednodušeně se dá říct, že dojde o snížení tepelné ztráty min. o cca 60% (na 1m2). Pokud ovšem je zeď vyzděna z cihel Porotherm (lambda cca 0,2) tak už pak to snížení tepelné ztráty bude sice stejné, ale úspora bude v % poměrně hodně menší, neboť zeď 40 cm, z odlehčených cihel, má zas už původně podstatně lepší tepelně izolační parametry.
Takže jako případ uvedu mou konkrétní zkušenost.
Na našem starším RD, původně vyzděném 40 cm klasickou cihlou, jsem už před cca 35-ti lety provedl zateplení skelnou vatou Rotaflexem, v síle 8 cm. Tedy vlastně, že měla nyní zeď, tepelně izolační vlastnost, jako cihelná zeď síly cca 2m. A vzhledem k tomu, že jsem už tehdy měl realizovaný el.přímotop (kotlík) se samostatným měřením odběru, tak jsem si otestoval skoro přesně celkovou úsporu po zateplení. Měřil jsem odběr rok před realizací a pak po realizaci, po dobu 1 týdne, za shodných vnějších podmínek. A celková změřená úspora činila 35 % původního odběru. Pochopitelně je nutné respektovat a odečíst prosklené plochy oken a dveře.
A pak druhý případ, kdy jsem zase propočítával, kolik by dělala úspora na novém RD mého syna, vyzděného právě těmi cihlami Porotherm v síle 40 cm s omítkami, kdy jej chtěl zateplovat 5 cm EPS.
No a po výpočtu, rovněž po odečtu prosklených ploch, jsem zjistil, že by zde byla úspora na celém objektu max. do cca 7 %.
A další věc byla to, že by uzavřením zděné konstrukce vrstvou EPS, byla snížena i paropropustnost konstrukce stěn, což v některých případech je rovněž nevýhodné a nakonec se musí kompenzovat účinnějším větráním, což pak zase tepelné ztráty zvyšuje.
Takže po dalších propočtech a zhodnocení, jsme dospěli k názoru, že by návratnost (s ohledem i na dále uvedenou realitu), byla nevýhodná a ustoupili jsme od tohoto záměru.
2. No a další věc je ta, že výpočty se provádí na základě údajů pro nejhorší vnější podmínky, které ovšem nejsou běžné po celou dobu topné sezony, ale poměrně po velmi krátkou dobu.
Třeba přímo ke Tvému výpočtu si uvědom, že rozdíl ve ztrátách počítáš pro extrémní podmínky při vnější teplotě -15 st.C. Což bývá u nás běžně v zimě krátkou dobu ( max. měsíc). Čímž se pak pochopitelně podstatně snižuje výhodnost úspory, v poměru oproti nákladům.
Se vzrůstající vnější teplotou se pochopitelně tepelné ztráty rychle snižují, čímž se tedy zhoršuje i ekonomická výhodnost s ohledem na návratnost.
3. A dále, co se týká ekonomické výhodnosti -návratnosti, je pak zase nutné a důležité i vycházet z toho, jak drahé topné "medium" se pro vytápění objektu využívá.
Je určitě jiná návratnost vynaložených nákladů na zateplení při topením elektřinou, tepelným čerpadlem, plynem, peletkami, uhlím, nebo dřevem.

Takže závěrem, můj názor. Je potřeba vždy "zateplování" hodnotit s ohledem na tyto uvedené skutečnosti a mnohdy se "šetří za každou cenu". Pokud je někdo "ekologický idealista" a má dost peněz, pak ať utrácí. Ale pokud to člověk realizaci zhodnocuje i po stránce ekonomické, tak jsou v mnoha případech prostředky zbytečně "vyhazovány".

Když změníš rozdíl teplot, tak ti vychází neporovnatelné údaje. např tady je těch 7° cca 30% rozdílu teplot. Takže přes palec je ta ztráta 1,3*483=630W při stejných podmínkách. Měnit vatu mezi krokvemi za lepší je finančně blbost. Krokve jsou tepelný most. další jsou ztráty prouděním, kdy v současnosti to v klidu profukuje přes vatu a pojistnou folii.

Stále jsem ve fázi jakou cestou se ubírat, každopádně děkuji za Vaše poznatky. Určitě zajímavé i pro ostatní diskutující.
Honza H.