Jak pěstovat brambory?

Políčko je někde ve svahu? Když řádky uděláš kolmo o 90° nedrží lépe?

Jedná se o rovinatý pozemek. Osobně jsem ho zryl, když jsem si odskočil od počítačů. V rámci možností je to jedna rovina po rytí srovnaná prknem. Ty řádky kolmo o 90°, nevím k čemu, mi nejsou jasné.

Ty řádky kolmo jsem myslel zkusit právě v případě nějakého menšího svahu, kvůli tekoucí dešťové vodě, takže to je pasé.

Chápu. Seděl jsem si na vedení. I kdyby to tak bylo, tak to stejně deště splaví ještě víc, protože by roli sehrál sklon svahu. U mne je to rovinatý pozemek.

Brambory sázet na Josefa, udělat rýhy, nasázet, hráběmi zahrnout, už vylezou zahrnout opatrně znovu.
Pokud plánuješ ranné tak pod tunely z igelitu.

Loni jsem jsem se málem opakovaně upřihrnoval. Nať už připomínala prales, tak sem do vzdal. Deště zeminu stejně splavily. Brambory na povrchu byly zelené kvůli světlu. To je znehodnotilo. Úroda nedostatečná, plody malé. Záleží na soudržnosti půdy. Nejradši bych jiný způsob pěstování. Ve kbelících to něco dalo, ale brambory byly malé i přes vydatnou zálivku. Budu rád za rady a nápady. Vyzkouším...

O kolik kg brambor cca jde?

Sadbové měly asi 2 kg. Počet ks nevím. Sklizeň tak 10-15 kg. Byla to fakt bída. Přitom zálivka byla dostatečná.

To by mohlo jít i v pytli/sudu nebo ohrádce/bedně, ne? Při větším množství bych asi zkusil v pokosené trávě (na to je pozdě, to je potřeba připravit před zimou).

Někomu to dokonce funguje. Vezme se sud/bedna, nasype se dost hlíny s hnojivem, zasadí brambory, zahrnou se a zalijí vodou. Až vyrostě nať, tak se neustále přisypává další hlína tak, aby nad zeminu čouhal jen přiměřenej kousek a zbytek byl pod hlínou.

Má to fungovat tak, že z částí rostliny pod hlínou vyraší nový výhonky, který místo listů (jak by to bylo nad zemí) nasadí plody, tj. brambory. Já to takhle loni zkusil, jenže mi to něco sežralo a ty rostlinky uhynuly; tak z toho nebylo nic.

Ale někomu to prý funguje a úroda je (vztaženo k ploše) velmi slušná.

Snad jsem to pochopil dobře. Tipnu si, že tohle jen dává sílu do tvorby zelené masy a výsledkem budou malé plody.

Snad ano.
Nechci být troškař a hodlám pořádně zaexperimentovat různými způsoby. Pokosená tráva je zdrojem plevele. Loni ještě hrozilo, že se upleju, tak bych půdu nerad zaplevelil. Přesto bych se na to rád podíval, tak kdyby byl k dispozici odkaz na nějaký dobrý obrázkový návod pro neznalé. K dispozici je seno, kbelíky a igelity. Pěstování ve věžích ze slámy u nás prý není dobrou volbou. Tvrdil mi to starý pan zahradník, než ho nakazil bezohledný tupec. Bohužel se už nemám možnost mistra zeptat a požádat o další rady...

Moderná, šľachtená sadba sa dnes robí výhradne do vysokých hroblí, nesmie sa sadiť hlboko pod povrch do jarku, ktorý sa do vysoka nahroblí, zasype. Tento spôsob sadby započali šľachtiť Holanďania. (Ich sadba maslových rúžákov zn.:Mozart je báseň, hotové nebo v papuli po upečení v šupke, potreté pravým, 95% maslom chutia lepšie, ako pečené gaštany).

Nepíšeš o pôvode originál sadby ani o termínoch zberovej, konzumnej zrelosti či sú grule;
-veľmi skoré,
-ranné,
-poloskoré,
-neskoré.

Tiež je rozdiel vo varnom type.

Pre drobno pestovateľa sa hodia výhradne veľmi skoré sadbové grule lebo stihnú dozrievať skôr, než ich napadne mandelinka. Dnes ekotertoristi obmedzili, zakázali pre MO drobnopestovateľov insekticídy pôsobiac na vajíčka či dospelejšie larvy. (posledným bol účinný postrek Actara, Calypso). Tie než scípnu po EÚ povolenom požerovom jede, stihnú do troch dní zlikvidovať komplet nadzemný trs (Mospilan, Karate a spol.). Ak máš známeho s IČO, na farme, na družstve, JRD kalchóze, tí nie sú obmedzovaní v zakázaných postrekoch. Nech ti z litrovej bandasky odleje nejaké deci koncentrátu Calypso.

Ak si objednávaš origo sadbu, mám dobré skúsenosti s šľachtiteľmi Ovosadba Mikulčice, niektoré ich produkty sú odolné proti škodcom, háďatkám, larvám kováčikom a spol., majú hrubú šupu (Laura-rúžáky).

Na tie tvoje dve kilečká sadby si kúp záhradnícky, pH neutrálny substrát 50kg s vyváženým obsahom minerálnych hnojív, ktorým "pošteklíš", na povrchu zasypeš v plytkom jarku sadbu a následne riadok okopčíš do výšky min. 40cm. Sadba zarodí výhradne v hrobli, hlboko do pôdy sa jej nechce rozpínať klíčky.

Ak máš možnosť získať z laboratórií technický Hypermangan, tak sadbu ešte pred naklíčením na svetle a teple opakovane postriekaj (namor) silným vodným roztokom. Dá sa kúpiť v chemických labákoch jedno kilo Hypermanganu s predložením Občianskeho preukazu s podpisom na ich tlačive v čestnom prehlásení o jeho použití v záhradkárstve. Hypemangan nielen ošetrí sadbu pred hubami, plesňami, ale odpudí škodcov na mladých podzemných klíčkoch v štartovacom štádiu. Je možné vodným roztokom Hypermanganu postriekať pôdu v jarku pred zahrobľovaním zemiakov. Mangan je o.i. aj stopový prvok, hnojivo, ktoré v našich podmienkach absentuje.

Na jeseň, v polovici augusta, nasej ako prípravu pôdy horčicu, zelené hnojenie. Ak ťa horčica prerastie do výšky 180cm, nemusíš ju zaorávať, beztak zmrzne, mráz, sneh habitus potrhá, rozpráši, zostanú iba hrubé stvoly, tie sa ľahko na jar zapravia do pôdy rotavátorom, lebo sú "trubičky" jemnejšie, krehkejšie, poddajnejšie ako suchá slama.

Po zasiatí horčice zároveň pohnoj plochu priemyselným hnojivom NPK+2% horčík. Smelo preháňaj s dávkovaním, lebo dusík (N) počas zimy na 90% vyprchá do luftu alebo sa splaví do pôdy.

Zemiaky neznesú na jar hnojenie dusíkom v akejkoľvek forme, kravský, konský, slepačí vyzretý hnoj či priemyselný dusík. Zato sú velice náročné na draslík, fosfor a stopový horčík.

Tesne pred vzídením zemiakov z pôdy, než sa objavia prvé zelené lístky (cca 30 dní od sadenia), pri silnom zamorení semien plevelmi, vykonaj postrek pôdy širokospektrálnym herbicídom. Zemiaky, ktoré sporadicky, kde tu už vyšli nad povrch hroble, jemne zahrň, aby ich herbicíd nezasiahol na list. Týmto postrekom na 95% zlikviduješ neviditeľné, ale už na povrchu drobne naklíčené semená burín do doby, než pôdu prerastú zemiaky.

Čím blbější sedlák tím větší erteple
Pokud to platí, tak podle velikosti vypěstovaných brambor musím být nadprůměrně inteligentní

Jakou tam máte zem? písčito hlinitá nebo hlinito písčitá nebo jílovitá? Od toho se dá odvodit i technologie sadby.Pokud říkáte že hroble splavuje déšť tak sadbová rýha je mělká .I když dojde k erozy hroblů tak při správně sazené hloubce dojde k zezelenání brambor jenom řádově v kusech.Ono ssázet na motyku to dá docela fušku a nevědomky člověk to při té námaze šidí.Doporučuji si vyrobit ruční sazeč kterým do dobře zpracované pýdy bez problémů dodržíte sadbovou hloubku 12 až 15 cm.Potom při vzejití než se řádky uzavřou navršit hroble.Než se porost uzavře tak okopávat a hroble které jsou navršené opravovat.Jak se porost uzavře tak už sem tam nějaký ten plevel.Pokud sázíte nějakých 2,5 kg brambor tak nemůžete čekat že budete sklízet metrák.Ono udělat brambory zase není jen o tom že do země vrazím bramboru a je vystaráno.Zálivka třeba v suchém létě ano ale jinak není potřeba zalévat.O to se stará po většinu vegetace příroda.Důležitá je skladba živin v půdě.Mějte trpělivost a za pár let pokusů a omylů na to přijdete co je pro vaše brambory optimální.Zahrádka zejména zeleninová je dřina.Někdo to má hoby já už to za těch 55 let dělám tak nějak ze setrvačnosti.Ale už mě to upřímně řečeno nebaví.Na druhou stranu pokud manželka potřebuje čerstvou zeleninu tak to má na zahrdu pár kroků.Ať se vám daří.

Pane děkuji za obsáhlé vyjádření. Máte můj obdiv za tu vytrvalost. Hodlám v dřině vytrvat.
Půda je hlinitá. Černozem. Kutal jsem do 30 cm. Hlouběji jsem to nezkoumal. Ono to splavování je dobře vidět po rytí. Stačí aby zapršelo a poměrně dost se to z hroud splaví. Podzimní rytí by mělo mimo jiné prvzdušnit. To provzdušnění je chvilkové, protože to během pár týdnů uhutní deště a v zimě sníh. Kvůli nakypřenosti mi přijde lepší rýt na jaře. Část jsem zryl loni na podzim, část zryju letos na jaře.

Má smysl hrůbky mulčovat? Ze stran bych je přiklopil vlhkým kartonovým papírem a zamulčoval posekanou trávou (riziko zavlečení plevele).

Padla tu zmínka o pěstování brambor v trávě, tak se o tom rád dozvím.

Snažil jsem se něco načíst. https://vseozahrade.eu/sadba-brambor/
Chápu dobře, že před výsadbou brambor můžu zarýt čerstvý koňský hnůj? Ten by neměl být tak agresivní jako kravský. Je to tak?

Dále mne zajímá problematika vertikálního pěstování ve věži. https://www.youtube.com/results?search_query=potato+tower

Pak chci ještě zkoušet pěstování v kbelíku (široký, objem 20 l). Do těch dám po 3 sadbových bramborách.

Má smysl snažit se porost chráni proti dešťům? Plíseň je každoročně a voda to jen urychluje.

Pokud jste oddrnoval nějakou zanedbanější zahradu, tak s tím mulčem je to tak 50/50. Může to vyjít a pomůže to k vlhkosti, nebo pod tím budou plžáci a požerou vám brambory. Podobné je pěstování s tím neustálým nastýláním trávy. Když je to naschlé, milují to myši. Když se to zapaří, tak z toho vznikne taková slepená kejda, že nevěřím, že se to braborům líbí.
Některé odrůdy brambor netvoří tak vysoký porost, spíš nízký a hustě zapojený, takže sám brání růstu plevelů.
K těm věžím - chtěl bych potkat někoho, kdo to skutečně zkusil a fungovalo to.
A platí opravdu sázet hlouběji, jak někdo psal těch 15 cm vůči rovině.
Zakrývat brambory před deštěm je nesmysl, plíseň bramborová se šíří při určité teplotě a vlhkosti vzduchu. Existují účinné systémové postřiky, nebo prostě musíte mít brambory včas narostlé, než to přijde. Teoreticky se dají brambory pěstovat v druhé trati, doba do sklizně je krátká, prakticky je druhá polovina sezony plná škůdců a vyjde to jednou za deset let.

Poslední dobou se docela rozmahá pěstování brambor ve slámě. Jde najít i nějaká videa na YouTube.

Hnůj je lépe zapravit do půdy na podzim.Před výsadbou to vhodné není.Před výsadbou můžeta zapravit do půdy NPK,CERERIT.Sýran draselný.Protože na té zahradě to je opravdu dřina tak jem si před lety koupil rotavátor kterým po podzimním rytí tu půdu dobře zpracuji a zároveň zapravím i ta granulovaná hnojiva.Řádky minimálně těch 60 cm od sebe a brambory na stopu.Ono brambora je nevyzpytatelná mrcha.Jeden rok přehršel a další bída.Je náchylná na plísně,dokonce i ten hnusnej slimák Plzák dovede tu nať decimovat.Také během vegetace provádět postřiky proti plísni bramborové.Jak to začne žloutnout tak už je to v ......Jak říkám za pár roků budete vědět své.Jinak pěstovat brambory na trávě je podle mně hloupost.Tráva začne hnít a brambora také.A ještě závěrem já mám pár řádků začal jsem to dělat proto,že než přišly do obchodu nové tak jsem měl vlastní.Ale dneska pokud se opravdu nechcete na té zahrádce relaxačně odrovnat tak je lepší to kpoupit.