vzdušná vlhkost v dřevostavbě

Ak je interiér permanentne 24/7 vykurovaný na stabilnú, termostatom nastavenú teplotu, je to teraz v zimnej sezóne velice moc. Normálne sa pohybuje od 37-40%. V sparnom, vlhkom lete do 45%. Ak je to nevykurovaná chalupa určená iba na víkend, môže vyskočiť vlhkosť na 70%, hlavne ak je situovaná pod lesom, pri potoku, vodnej ploche, rašelinisku, termálnych výveroch 80°C chutnej sírnej, smrdáckej minerálky.

Čím meriaš vlhkosť, lebo ťa môžu kadejaké "žlté", čínske, džigitálne merače šáliť.

V podstatě se dá říci, že vlhkost 60 až 70 %, je z hlediska pobytu vcelku ideální. Dobře se dýchá, lépe než v suchém vzduchu a přitom není "parno".
Nicméně kolísání v tak malém rozsahu je mi podezřelé, ověřil bych to jiným vlhkoměrem.
Vlhkost v bytě, zejména pokud se větrá, je dost ovlivněna venkovní vlhkostí. Například v létě když vlivem tepla se více odpařuje voda, za deště a v parných letních dnech bývá venkovní vlhkost vysoká.
Naopak v zimě, zejména v mrazu, se vzdušná vlhkost vysráží a je nízká. To ovlivní i vlhkost v bytě.
Navíc, pokud se topí, vzduch se vysuší a rel. vlhkost může klesnout i k 20%. Pak se používají bytové zvlhčovače.
Naopak například v ložnici, kde spí více lidí a nevětrá se, může vydýchaný vzduch zvýšit vlhkost třeba přes 80%. Nebo při vaření a nedostatečném odsávání. Proto mi je divné, že by se to pohybovalo v tak malém rozsahu.
Jen malé upřesnění, relativní vlhkost nevyjadřuje skutečný obsah vody ve vzduchu. Při například stejně naměřené rel. vlhkosti třeba 50%, je při vyšší teplotě ve vzduchu více vody, než při nižší.
Skutečné množství vody je závislé na teplotě a tlaku vzduchu. Proto se vlhkost udává v relativních hodnotách.

A jak je stavba stará ? U staré,celoročně obývaně ,to bývá jiné ,jak u novostavby .

Bydlíme tady rok, takže novostavba.

Když to podmínky dovolí,větrat .

Kde a jak resp. čím to měříte? Určitě není ta vlhkost, ve všech místnostech a za různých podmínek stejná. No a pokud to nečiní žádné konkrétní problémy s vlhnutím v místech málo provětrávaných (za nábytkem a pod.), v rozích a na oknech, tak bych to nijak neřešil.
Jinak jediná možnost, jak vlhkost snižovat, je topit a větrat. Ovšem toto, pokud nepoužíváte na větrání rekuperaci, zvyšuje podstatně náklady na vytápění.
A pokud chcete vycházet jenom z naměřených hodnot, je nutné používat spolehlivá měřící zařízení a umístěná v různých místnostech.

Zdravím
Udělal jsem podobnou zkušenost po rekonstrukci podkroví. Vysoká vlhkost, kterou jinde nemám. Za příčinu považuji parotěsnou fólii ve stropě, byť jde o konstrukci difůzně otevřenou čili větraná mezera kde intenzivně nad izolací proudí vzduch, dnes bych místo paro-zábrany, volil jednoznačně paro-brzdu např. OSB desku nebo k tomu jiné vhodné materiály. Tam kde to mám řešeno v domku "po staru" čili difúzně otevřeno bez parozábrany nejsou žádné problémy ani s vlhkostí v interiéru ani s plísněmi vně ani nikde jinde zkrátka funguje bez problému desítky let...
Předpokládám že ve vašem případě to bude podobně, ovšem těžko již skladbu změníte a v případě difúzně uzavřené skladby je parozábrana asi nezbytná. Řešení vidím asi tak, v době kdy se nemusí vytápět nechávat okna trvale na mikroventilaci, případně větračku. V zimě používat buď odvlhčovač nebo takovou tu "lokální rekuperaci" (ventilátor ve zdi který mění vzduch + dohřev spirálkou) případně užitím kamen na TP je-li dostatečný přívod vzduchu s interiéru štěrbinovým větráním nebo + mikroventilaci, neboť takto pracují kamna jako přirozená jednoduchá "rekuperace", tj. ke spalování přisávají vzduch podtlakem komínu z interiéru jenž se pak doplňuje samovolně štěrbinami z exteriéru = zdravé přirozené klima, jsou-li užita kamna s CPV (vzduch brán rourou z venku) je to pro výměnu vzduchu v interiéru bezpředmětné, byť sekundární vzduch se často i tak bere z místnosti... Je-li součástí domku rekuperace měla by snižování vlhkosti v rámci výměny vzduchu zajišťovat ona.