Nejdříve bych se zamyslel, k čemu sklep slouží. Je to sklep, nebo spíš sklad?
To proto, že podmínky se liší. Podstata sklepa je, že v zimě je tam tepleji, než venku a třeba uskladněné ovoce, či brambory nezmrznou.
Naopak v létě je tam chladněji a naopak slouží k prodloužení trvanlivosti uložených plodin a podobně. Takový sklep, má být spíš vlhký než suchý, aby nedocházelo třeba k vysýchání zeleniny.
Pokud sklep slouží k jiným účelům, tak proč se tam vlhkost sráží?
Jedná se o srážení atmosférické vlhkosti, nebo vlhkost pochází například sáknutím spodní vody?
Pokud se jedná o srážení vzdušné vlhkosti, tak proč?
Vzdušná vlhkost se může srážet jen a pouze na povrchu, který je chladnější, než vzduch.
Pokud je tedy ve sklepě relativně chladno, tak po vstupu venkovního teplejšího vzduchu se obsažená vlhkost srazí na povrchu stěn.
Tedy například v zimě, kdy je venkovní vzduch chladnější, než je sklep, tak větráním bude docházet k vysoušení sklepa.
Naopak vpuštění teplejšího vzduchu do chladného sklepa je to naopak, voda se bude srážet.
Tedy například, pokud je venkovní vzduch stále ještě teplejší, než sklep, tak větrání spíš způsobí další vlhnutí. Vlhkost z venku se přivádí dovnitř.
Tento jev ustane až tehdy, kdy se teploty a vlhkost venku a uvnitř vyrovnají.
Intenzivní větrání (ventilátorem) má tedy význam jen v případě, kdy sklep neslouží jako sklep, ale jako třeba sklad, kde se nevyužívá jeho "sklepních" vlastností.
Potom intenzivním větráním dojde k vyrovnání teplot uvnitř a venku, tím srážení vody ustane a vlhkost se přiblíží venkovním hodnotám.
Pokud ale má sklep sloužit jako sklep, tak naopak je větrání potřeba omezit. Obsažená vlhkost se
vysráží a další se nemá kde brát, pokud se další z venku nepřivádí.
To platí zejména v létě a přechodných obdobích, kdy je venku vlhkost vysoká.
Větráním v zimě sice dojde k vysoušení, ale také promrznutí sklepa.
Tedy je předem nutné zhodnotit, zda je větrání sklepa potřebné a splní účel.