Pokud je nátěr opravdu vodě (a vlhkosti) odolný, tak plíseň nemůže vznikat tím, že by nějaká vlhkost pronikala ze sádrokartonu vlivem "nedýchání". Spíš se jedná o to, že povrch (třeba i jen někdy) je chladnější a pak se na něm sráží voda z vlhkosti vzduchu. Tím že je povrch hladký a nenasákavý, i slabé opocení se hned projeví. Pokud se opocení děje častěji, tak se plíseň může uchytit.
Pravdou je, že pokud sádrokarton bude natřený dobře paropropustnou barvou, tak k opocení dojde stejně.
Ale sražená voda se vstřebá do celého objemu desky a nekoncentruje se jen na povrchu. Tím nebude tak znatelná a povrchová vlhkost nestačí k tvorbě plísně. Potom po například vytopení místnosti a zahřátí stěny dojde zase zvolna k odpaření vlhkosti z desky.
Ale je tedy nutné posoudit, jestli následné vysoušení desky převažuje nad navlháním. Pokud ne, tak dojde k postupnému navlhnutí desek tak, že budou vlhké a plíseň se objeví znovu. Také by bylo vhodné zjistit, proč ke srážení vody dochází. Pokud je třeba pod sádrokartonem studená venkovní zeď, bude se i nový sádrokarton potit. --- Nebyl třeba voděodolný nátěr dříve zvolen právě proto, že se stěna potí, aby voda nezpůsobila navlhnutí desek?