Mi to připomíná, jak jsme na průmyslovce vyrobili perpetuum mobile.

Spojili jsme Van de Graffův generátor tak, že náboj se vedl do dvou leydenských lahví (součást demonstračního generátoru), z lahví drát k elektromotoru a ten poháněl generátor. Všichni profesoři se nám smáli, ale ono to běželo už týden. Ředitel školy to zamkl v šerifovně, ono to jelo už měsíc. To už profesorům elektra naskakovaly pupínky. Měřili, něco naměřili, ale nevěřili tomu. A ono to běželo už třetí měsíc a nejevilo snahu se to zastavit. No málem zasedalo celé vědecké koncilium, ale nakonec jsme dostali jen dvojku z chování. Jednoho profesora napadlo, podívat se dovnitř těch leydenských lahví. V každé byla jedna baterie se vzdušnou depolarizací, co se používala v telefonních ústřenách a měla obrovskou výdrž a životnost.