To jsou ty paradoxy. Aby člověk mohl stát, musí jeho těžiště, promítnuté kolmo k zemi (do středu Země) být v ploše vymezené chodidly. U opilců tohle neplatí, dokáží stát zalomeni i v šílených úhlech, těžiště zcela mimo požadovanou plochu, střízlivý tohle nikdy nedokáže . Kdysi dávno jsem něco podobného viděl v nějaké pasáži v Ostravě; pán se zakláněl, couval, ale pomalu. Dostal se do stavu, kdy už to nebylo možné vyrovnat, v ten okamžik jakoby ztuhl, neuvěřitelná poloha, vydržel v ní bez hnutí neuvěřitelné vteřiny, než se poroučel v oblouku přímo hlavou zezadu na dlažbu. Nešel jsem tam…