Když jsem kdysi dávno dělal v Tesle, tak tam byl podnikový elektrikář totální notorik. Ráno v 6 si v bufetu dával panáky rumu. Přes den byl naprosto našrot. Jednou nám zhaslo světlo na chodbě. Opilec se připotácel s rozvrzanými štafilčkami. Těžko se to popisuje: Vylezl na ně, ty se stočily do strany, seděl nahoře na nich a jak jsou ty štafle rozvrzané, skláněly se v mocném naklonění do strany. "Ty vole, sletíš z toho!" "Éééé, néééé, to jee dobrý." Nahoře vlál jak ve větru, otevřel rozvodnici a kombinačkama tam rejdil za stále většího náklonu štaflí a jeho. Kolrm létaly blesky a zbytky kleští. "Vypni si to blbče", pravím. "Eéééé, jééé, nééé, zbytečný" odvětil těžkým jazykem. Blesků kolem hojnost, pak se mu podařilo přitáhnout uvolněnou svorku, sletěl ze štaflí, scvakl je a pomalou vrávorkou opilce se odporoučel. Světlo svítilo. Je skutečně zbytečné vypínat šťávu.