Mě úplně fascinuje, jak někteří snobhifi vyznavači věří naprostým nesmyslům a jsou o tom skálopevně přesvědčeni.
Největší sranda je, že zázračnými úpravami zařízení jejich vlastnosti dokonce zpravidla i zhorší, jak například vysvětluje
ledníbrtník. Obrovskou kapacitu dobíjenou jen špičkami sinusovky dokonce v těch špičkách přetíží trafo, které v těch špičkách
silně deformuje průběh a vytvoří spíš rušení, než něco jiného.
Pračka sítě to je něco supr neuvěřitelného. Za tu cenu to snad dokáže udělat dokonalý zvuk i bez vstupního signálu.
Ale zázračné úpravy byly snad už všechny realizovány. Doporučil bych úpravu polovodičového přechodu výkonových tranzistorů.
Tyto přechody jsou od výrobců nedokonale vytvořeny a vyžadují úpravy z hlediska nelinearity.
Dokonalé úpravy zesilovacího řetězce, včetně kabelů k bednám, a dalšího, zde hovoříme již o milionech nákladů, způsobí, že zvuk je naprosto dokonalý. Například při poslechových zkouškách se ukáže, že poslech houslisty hrajícího naživo, je kvalitou nesrovnatelný s poslechem jeho umění z reprodukované nahrávky přes dokonalou soustavu.
Ale nejvíce se kvalita systému projeví, při nahrávkách stažených z internetu. Brilantní výšky a brutální basy nenechají žádného hifistu chladným. Samozřejmě kvalita se projeví nejlépe při poslechu v obýváku s výkonem 2x 80W, kdy se zvuk nádherně tříští mezi nábytkem, odráží od stěn a rozvibrovává skleničky ve skříni. Při mohutných basech se chvílemi zatajuje dech a ušní bubínky daleko za hranicí přebuzení už nestíhají ostatní zvuky vnímat. Ale vědomí, že zvuk jde do reproduktorů po stříbrných kabelech, všechno ostatní bohatě nahradí.