Použití nabíječky autobaterií na nabjení nicd/nimh baterií je zcela nevhodné.
I když samozřejmě pokud nabíječka nějaký proud dodá, k nějakému nabití dojde, ale těžko definovatelnému.
U olověné baterie její napětí celkem dobře vyjadřuje její stav nabití. Toho využívají inteligentní nabíječky, které napětí měří a nabíjecí proces tomu přizpůsobují. Při dosažení určitého napětí vypnou.
Ale NiCd a NiMh baterie takovou vlastnost nemají. Napětí na nabíjeném článku nevyjadřuje stupeň jeho nabití. Toto napětí se mění, se stavem článku, stáří, stupněm opotřebení, i teplotou. Proto nelze využít tohoto napětí k vyhodnocení stupně nabití. Napětí na článku během nabíjení může rychle dosáhnout hodnoty jako by byl plně nabitý, přitom může být nabit jen třeba na dvacet procent.
Proto možnost jak nabíjet, je obyčejnou nabíječkou tak, že se nabíjí vhodným proudem a časem, aby se dosáhlo potřebné, kapacity.
Nebo automatickou. Ta ale k řízení nepoužívá naměřené napětí.
K ukončení nabíjení po dosažení plné kapacity se používá jev (delta U), kdy při plném nabití už článek nepojímá energii a začne ji přeměňovat na teplo. Jak se článek ohřeje, sníží vnitřní odpor a napětí na něm poklesne.
Tedy v průběhu nabíjení napětí na článku roste, dosáhne max hodnotu a pak začne klesat. Tento pokles je známkou nabití.
Toto nabíječka olověných baterií neumí, takže vypne předčasně, nebo naopak nevypne.
Improvizovaně lze NiCd nabíjet i jakýmkoliv zdrojem, který má dostatečné napětí a možnost nastavení vhodného proudu.
Že je baterie nabitá lze kontrolovat manuálně a to tak, že se baterie začne ohřívat. Pokud se baterie začne znatelně ohřívat, je nabitá.