netěsnost v topení

Jedine sekať a zacínovať.

Potom sú na trhu xindle do chladičov vozidiel typu Radiator Leaks a spol.

https://www.goldeagle.com/tips-tools/radiator-leaks-what-causes-them-and-how-to-fix-them/

https://www.thedrive.com/reviews/29435/best-radiator-stop-leaks

myslím, že aj naša Spofa vyrábala nejaké lepidlá, ktoré na vzduchu zalepili trhliny.

Moc se mi nezdá, že by uvařená voda poškodila cínem správně udělaný spoj. Protože spoj je vždy pevnější, než trubka, ani zvýšený tlak by neměl mít za následek poškození spoje. Domnívám se, že příčinou budou nekvalitně provedené spoje - ať už špatnou technologií, nebo špatným materiálem

vroucí voda spoj neporuší, ale vzniklá pára ano. Ta má teplotu i 230°C a při této teplotě +- se letuje. Tlak pak cín vystřelí. Spoje se porušili jen na přívodu, spoje na zpátečce (tam zůstala voda) jsou v pořádku.

Já měl za to, že podlahové topení se z bezpečnostních důvodů pájí natvrdo...? Právě pro předcházení těmto situacím... Při pájení natvrdo není ani 400 st. Gambrinusovy stupnice problém.

máš pravdu, ale před deseti lety jsem neměl na to věci a spíš jsem věřil dochlazovací smyčce.

230°C pára v topení :))) Je to taky trošku o tlaku. 230°C pára má tlak nějakých 27 atm. To by myslím neopravoval je trubky ))

230°C, jako bod varu pro vodu, odpovídá tlaku cca 17 bar. A toby jsi již neměl měděné potrubí v podlaze. Spíše bych dával, že tato horká voda pomohla ukázat nekvalitně provedené letované spoje.

bavíme se o teplotě páry, spoje při normálním provozu drželi deset let.

Teplota pary v uzatvorenej sústave je priamo úmerná tlaku. Voda mení skupenstvo pri +100°C. Para pri teplote 230°C musí byť uzatvorená pod min. tlakom 20bar, aby vôbec dosiahla túto teplotu. Príklad priemyselných WAP, tlak 180bar / vodná para z trysky 200°C.

Každý kotol je vybavený poistným ventilom nastaveným na cca 5 bar a čidlom "prekúrenia", ktoré je nastavené na 110°C. Tieto dve ochrany nedovolia výbuchu kotla, sústavy tlakovou parou.

Jedine, že by si kúril nejakou 9kW 3x400V podomácky osadenou špirálou naskrutkovanou v 6/4" trubke, pripojenou in/out na obeh čerpadla bez ochrany priamo na sústavu krytálového kúrenia v podlahe.

Do podlahového kúrenia sa púšťa voda max. ohriata na teplotu 43°C s dlhodobým účinkom akumulovania tepla v podlahe a murive. Jedine takto sa dá docieliť ideálna teplotná pohoda v obytnom priestore. Čo je v prípade krytálu náročné na mixovanie vody zo zásobníka termoregulačnými ventilmi ovládané v sérii teplotnými snímačmi vzduchu a v podlahe obytného priestoru. Dokonca sa umiestňujú snímače aj von, do exteriéru, aby v prípade prudkej zmeny teploty vonku do mínusových hodnôt, sa s predstihom spustilo kúrenie smerom do podlahy.

Neřeším podlahové topení! Problém je v přívodním potrubí z krbu do akumul.nádrže, které vede POD ROZVODY podlahového topení. Pojistný ventil mi spustil při 2,5 bar. Čidlo mi seplo při 60°C ale čerpadlo se nerozběhlo, zřejmě se bez provozu (mimo topnou sezonu) zaseklo. SMŮLA

Main Gáát, zacínované spoje sa v tvojom prípade nerozlepili teplou, prehriatou parou, ale prehriatym potrubím bez osahu vody a hnacieho média. Meď/hliník je medzi lacnými kovmi ideálny vodič tepla v prípade, ak okruh neobsahuje médium alebo pod tlakom určitý obsah vodných pár.

Ostatných volov pod mojom príspevkom nekceptujem, nemajú základné znalosti z fyziky pri rozpínaní plynov a ich teplotách. Apropo, ako nám fachčia jadrové elektrárne v uzatvorených okruhoch?

https://tch119743.tch.www.quora.com/Can-water-H2O-be-compressed-into-ice-without-cooling

Co to tu zase píšeš? To potrubí se ohřálo díky teplotě páry, která proudila potrubím, protože se mi rozletovali spoje až 8m od krbového výměníku!! Já rozumím tomu, že měď je velký vodič tepla, ale určitě se to neprohřeje bez média až na druhej konec baráku. No nic končím tuto debatu.

Voda sa mení na paru pri 100°C (pri normálnom atmosférickom tlaku). Ak je z nej (vody) para, tak ju môžeš zohrievať na ľubovoľne vysokú teplotu. Hovoríme tomu prehriata para. Pri tejto teplote nemôže voda byť v kvapalnom skupenstve, len v plynnom. To, o čom si spriadal vo svojom príspevku sa týka tzv. nasýtenej pary. Vtedy je plynné a kvapalné skupenstvo vody v rovnovážnom stave. To však nie je náš prípad. Ak paru pustíme cez kotol, tak ju môžeme naozaj prehriať aj na teplotu tavenia cínovej pájky a v sústave nemusí byť žiaden pretlak.
Je to bezosporu havárijný stav keď sa všetka voda v kotli premieňa na paru a kým sa dostane z kotla tak ešte sa prehreje na teplotu vyššiu, ako je bod varu. Kedy sa takáto havária vyskytne? Napr. ak máme obehové čerpadlo namontované (nesprávne) na výstupe teplej vody z kotla a trochu viac zakúrime. Alebo vypadne obehové čerpadlo (výpadok elektriny). Alebo ak unikne voda z vykurovacej sústavy. Alebo ak máme etážové kúrenie a "trochu" viac prikúrime. A to všetko len vtedy, ak máme kotol na tuhé palivo. Starší kotol na tuhé palivo ten tak ľahko neodstavíte, napr. plyn sa odstaví automaticky pri nadmernom zvýšení teploty.

Nesrandujte,vstřikovací trubičky na dýzlu jsou také měděné a je tam okolo dvěstě atmosfér.Sahary co jme měli v provozu,také měděný had a napájeno párou.
Zde to vidím na nekvalitní spoje,které povolily pnutím,možná někde špatnou dilatací,nabyly mírně trubky a nebyla vůle,tak to povolilo v nejslabších místech.

tak by povolil třeba jeden namáhaný spoj a ne sedm z osmi a ještě jen na teplej.

Můžeš vyzkoušet tohle gebo-liquid-s-tesnici-roztok-75022

To vypadá zajímavě. Máš s tím nějaké zkušenosti? Díky

Právěže nemám, ale budu taky něco takového potřebovat. Nechcou se mně bourat obklady se sádrokartonem v nové koupelně kvůli jednomu špatnému a ne úplně těsnému sváru.

Tak jsem to objednal a uvidíme. Díky.

Dej potom vědět, jestli to pomohlo.

Ok.