Co bude lepší na ošetření prožraných trámů na půdě?

Používal jsem Bochemit QB Profi a teď jsem koukal, že i Lignofix profi stojí skoro stejně. Musíš se kouknout jaké je ředění a dle toho se rozhodni. Před rokem 1990 jsem používal Pentalidol ale ten už se nevyrábí. Když jsem neměl peníze tak jsem to napouštěl teplým vyjetým olejem (na stodole) a taky to fungovalo. Hlavně natři ty nové příložky než je použiješ za všech stran (ještě před montáží) a dbej, aby tam nebyla nikde žádná kůra. Pokud se o to zajímáš tak si stáhni technické listy obou přípravků a sám posoudíš co ti vyhovuje.

Ono je to ve výsledku jedno co tam dáš. Stejně to nebude fungovat. Pokud si přečteš pořádně návod, přijdeš na to, že po nějaké době budeš muset nátěr aplikovat znova. Takže spoj rozebrat a znova aplikovat. Musíš použít na příložky vyschlé dřevo, jinak se ti při vysychání vytvoří trhliny a tam není impregnační látka. Na napadení dřevo se musí použít přípravek určený k ošetření napadeného dřeva a správný postup.

Odpověď není jednoduchá. Prostředky na ochranu jsou určeny hlavně jako prevence napadení. Pokud jsou trámy silněji napadené, likvidace škůdce není vůbec jednoduchá. Existují samozřejmě i silnější prostředky určené pro likvidaci, ale účinnost není zcela zaručená.
Nátěr je v podstatě na povrchu a dovnitř se moc nedostane. A uvnitř červotoč pracuje dál. Doporučuje se zpravidla silný nátěr a injektáž do výletových otvorů, aby se přípravek dostal co nejvíc dovnitř ke škůdci. Pokud je ale dřevo napadené silně, je to velmi pracné.
Lze v tom případě doufat, že až červotoč dospěje do stádia kdy vylétá za rozmnožováním, že se prožere k povrchu, který je impregnovaný a přípravek ho zahubí. Dospělci kladoucí vajíčka do dřeva budou blokováni nátěrem proti novému napadení. Ale jistotu v tom zaručit nikdy nejde. Profesionální firmy například při sanaci památek někdy aplikují zaplynování celého objektu insekticidním přípravkem, který se dostane chodbičkami až ke škůdci. Ale to je dost nákladné.
Přípravky pro nátěry bývají kombinované, proti hmyzu i proti houbám. Chce to tedy nějaký přípravek, který má hlavně účinek proti hmyzu.
Myslím, že Bochemit je účinný více proti houbovým chorobám. Tedy prostředek proti hmyzu a takový, kde se uvádí že je na likvidaci, ne na prevenci. Z hlavy teď nevím, možná ten Lignofix. Škoda že se z ekodůvodů už nevyrábí Pentalidol. Smrdělo to hrozně ale bylo to velmi účinné. Dnes se všechno dělá, aby to bylo neškodné a tak to neškodí ani tomu škodlivému hmyzu.

To, co jsem ošetřil po roce 96 3x Lignofixem Profi, je bez pilinky tesaříka. A to se výrobce taky kroutil, že u napadeného žádná záruka není. Druhá věc je prožrání červotočem, červotoč měl spousty dírek, ale jádro trámů bylo pevné. Pokud to bylo práchnivé do hloubky, bylo to místo, kde zatékalo a trám se měnil.
A injektáž do opuštěných výletových otvorů je marná práce, tam už brouk není.

Předpokládám, že nebudeš trámy mít prožrané od červotoče, ale od tesaříka. Vývojové stádium tesaříka může být až pět roků. To znamená že se k němu nástřikem ani nátěrem nedostaneš a budeš muset ošetření opakovat. Na přípravku musí být napsané, že je likvidační (bylo značené nějakým písmenem, které si nepamatuju ale při nákupu ti poradí).
Asi bych šel do Lignofixu. Pozor jestli máš na krovu fólii, tak nesmí přijít do styku s nátěrem. I je tuším na houby proto je drahý.

Jak píše Zerozero, nátěry jsou určeny pro prevenci, ale na dřevo již napadené, mají malý vliv a larvy nezabijí. Nejspíš jde o tesaříka, ten rozežírá dřevo od povrchu do hloubky. Jediné co mi pomohlo, bylo mechanické "otlučení" napadeného dřeva i s larvami až do hloubky, kde již nebyly a dřevo bylo pevné. Někdy došlo i k zeslabení trámů o 50 %. Pak nátěr, nyní asi Lignofixem nebo Bochemitem, já tehdy používal něco jiného, ale už si nevzpomínám co to bylo. Pak cca 3-4 měsíce kontroloval, zda se někde neobjeví piliny. Pokud ano, opět otlouct a zlikvidovat červa. Až piliny nebyly, přeplátoval, pokud bylo nutno, opět dřevem natřeným přípravkem. Pokud zůstane pouze jeden červ (larva) ta se zakuklí, vyleze brouk a je schopen opět nasadit pěknou řádku vajec, z nichž je pak zase plno larev a situace se opakuje. Někdy to bývá dlouhý boj.

Pokud se otesává trám, maximální přípustné zeslabení je o 30% Při větším zeslabení se musí buď nahradit nebo příložkovat.

Honit jednoho brouka se sekerou je plýtvání časem. Vždycky může přiletět další zvenku. Životní cyklus je podle teploty 2-4 roky.

Kejki: Záleží na druhu tesaříka. Nejtypičtější tesařík krovový může žrát v trámech klidně i deset let, záleží na vlhkosti, stáří dřeva i teplotě.

A stejně toho nesežere tolik, kolik toho osekáš sekyrkou.

Ono není nutno přímo osekávat sekyrkou. Stačí otlouct kladivem porušené a prožrané dřevo až na zdravou část. S tím se současně většinou i vytlučou a vypadají larvy, které je nutno okamžitě zlikvidovat. Takže úbytek materiálu je většinou menší, než při osekání. Ale pochopitelně záleží na době, po kterou měly larvy možnost hlodat. Ale postupují vždy postupně od povrchu do hloubky.
Ale jiná možnost, jak larvy tesaříka zlikvidovat (mimo většinou nereálné plynování) není.

Co jsem 3* načvachtal válečkem Lignofixem profi je bez pilin.

Řešil jsem podobné v roce 1999....Velmi záleží ,na kolik je to dřevo napadené do hloubky..Já jsem speciálně k tomu účelu upravenou sekerkou,jako poříz , odsekal napadené ..bylo jen pod povrchem .! ! aplikoval několikrát Bochemit..Po několika letech kontroloval a výsledek ..bez problémů !