samonivelační stěrka na anhydrit
Dobrý den,
mám udělaný čerstvý anhydrit, po vyschnutí se přebrousí (mám ještě v ceně) a bylo mi řečeno, že je doporučené ještě dát samonivelační stěrku než se bude pokládat krytina.
Zvažuji jestli to nechat udělat přímo podlaháře (cena cca 10tis.) a nebo nakoupit nějakou stěrku a udělat si to sám? Většinu stavby dělám svépomocí, díval jsem se na youtube, tam ukazovali jak se to rozmíchá, rozlije, a roztáhne nějakým plechovým hladítkem (myslím si, že bych to zvládl taky).
Zdání ale může klamat, je to něco čeho bych se měl obávat, nebo na tom nic není?
Asi bude lepší počkat na výsledek anhydritu po přebroušení a změřit si rovinost dlouhou vodováhou. Pokud to dobře udělali, je na to zbytečné lít stěrku, anhydrit je víceméně samonivelační. Pokud to bude ucházející, může se to neodborným nalitím stěrky spíš zhoršit. Jinak to zas tak velká věda není, musí mít člověk rozmyšleno, odkud kam postupovat, dělat to plynule a rychle a taky trochu patřičné nářadí, ostnatý váleček a tak. Malé plochy není problém, velké už jsou horší.
To dáš aj sám. Len ťa upozorňujem, že povrch musí byť suchý, zbavený prachu, mastnoty, oleja. Niektoré samonivelačné hmoty musia mať pred aplikáciou tzv. penetračný, adhézny mostík. Povrch musí byť napenetrovaný z dôvodu, aby samonivelačná hmota rýchlo nevsiakla do podkladu. Ostali by ti na okrajoch hladítka hrubšie vrstvy, nestihla by sa hmota rozliať na základe gravitácie na základe vlastností viskozity.
Hladítkom by si sa po kolenačky namakal. Navyše, ak stojíš, máš lepší zorný uhol pohľadu pri rozotieraní hmoty, robí sa pohodlne, rýchlo sa hmota roztiera.
Vyrob si klasické T - čko. Drevená rúčka z metly cca 180cm a na spodok (podobne, ako je široký portviš na zametanie) uchytíš dlhou skrutkou detto okrúhlu rúčku z dreva od metly. Napríklad šírka základne cca 90-120cm. Rozleješ pred sebou xindel a postupne ho rozťahuješ smerom od seba a prebytočnú hmotu ťaháš k sebe. Ako rovný pluh.
Na záver jemne (vlastná tiaž T kusa) stiahneš prebytočný materiál týmto prípravkom smerom k sebe. Vytvorí sa pod okrúhlym drevom akurátna vrstva s ideálnou hrúbkou na zaliatie nerovností a hrbolcov na povrchu. Hrúbka samonivelačnej hmoty nesmie byť viac, ako 1mm v najhlbších miestach nerovností, aby neodprejskla.
(Dôležité je, aby bola rúčka základne rovná na povrchu. Oba okraje sťahovacieho dreva môžeš mierne zaobliť, napríklad karbobrúskou, kotúčovou brúskou, aby neboli rozstrapkané, hlavne, aby hmotu nevytlačovali k okrajom)
Nechceš jít raději cvrnkat kuličky?
Pro tazatele - stěrku bych řešil až podle stavu přebroušeného anhydritu a s ohledem na to, co bude jako finální povrch (koberec, vinyl, "lino"…). Nivelačku v případě větších (hlubších) nerovností určitě, raději sádrovou (kalciumsulfát, a s penetrací), některé druhy ovšem umí srovnat nerovnosti až v centimetrech (kecal výše zřejmě stále nevybředl ze "zlatých osmdesátých"). Další otázka je celková plocha k vylití - samodomo je to poněkud náročné na koordinaci, podlaháři míchají třeba tři "kýble" průběžně, aby mohli vylít celou plochu na jeden zátah bez přestávky, jinak hrozí, že v místě navazování jednotlivých dávek stěrky vzniknou nerovnosti (a pak je o to náročnější finální broušení).
Osobně bych to nechal na podlahářích - když se něco nepovede, jde to z jejich peněz…