Svařování

Obávám se, že začínat rovnou s TIG není nejlepší nápad, ale pokud máte někoho, kdo vám to vysvětlí/ukáže, proč ne.

Mám poblíž svářečskou školu. Nicméně máte pravdu pro začátek to asi není nejlepší nápad. Nicméně nemám žádnou zkušenost a nemohu si udělat několik certifikací jelikož finančně to je naročnější.

https://www.ahprofi.sk/invertor-gc-100-pm.htm

Nauč sa s bázickými a rutilkami robiť "húsenice". Na doma, okolo domu, ti tento xindel bohate stačí ak nie si profi karosár-automotomechanik zvárajúc plechy na vozidlách vyrobené z "oceľového, čínskeho blata". Alebo si kup z bazáru nejaké fest ťažké, na plechoch vinuté medené trafo 2x400V/50Hz s usmerňovačom o výkone 40-160A. Mám jednu takúto "tisíckilovú" zváračku na kolieskach voľne pohodenú doma v dielni, poctivo ukradnuté ešte za zľatých komunistov.

Záleží na tom, jestli si chceš udělat svářecí průkaz ve svářečské škole, nebo jen sám jako samouk.
Ve svářečské škole si můžeš udělat průkaz na jakýkoliv způsob sváření MMA, v CO2, nebo TIG.
Ale pokud jen na doma jako samouk, lze se to naučit i jen zkoušením a tréningem. Na netu lze najít i různé rady a postupy.
Pokud se jedná o jednoduché nenáročné sváry, není to až tak složité se to naučit.
Na obalenou elektrodu (MMA), je asi nejlepší pořídit nějaký invertor, lze koupit i kvalitní, tuzemského výrobce, za dobrou cenu.
Pak balík elektrod a zkoušet. Dost rychle se dá správný způsob naučit.
Nedoporučuji vůbec koupit nějakou trafosvářečku bez usměrňovače, na rutilové elektrody. Svářečka z odkazu od Nuda je trafo na rutilky, nebrat. Sváření střídavým proudem je o hodně složitější, než stejnosměrné s bazickými elektrodami.
Naučit se svářet svářečkou na drát v CO2, také není složité. Jde v podstatě jen o to, nastavit napětí a posuv tak, aby oblouk dobře "sršel". Zase se jedná o cvik a podle toho, jak svár vypadá.
Pokud se jedná o sváření wolframem, je potřeba vhodná svářečka, je dobré aby měla vf zapalování (jsou i takové, kde se zapaluje škrtnutím o materiál, ale není to ono) a láhev s argonem, což není levná záležitost. Tento způsob se používá hlavně pro sváření nerezu. Pro sváření hliníku jsou svářečky dost drahé, potřebují mít střídavou složku proudu.
Sváření nerezu v argonu není tak složité, jak by se zdálo. Je to dost podobné sváření autogenem.
Hubice hořáku se přiblíží k materiálu tak, aby hrot elektrody byl asi jeden až dva mm od materiálu. Zmáčknutím spouště se oblouk zapálí. Proud se nastaví tak, aby se materiál natavoval a přidává se nerezový drát do sváru. Při ukončení sváru se spoušť uvolní a hořák se nechá ještě chvíli u sváru. Svářečka sama dokončí svár a dofuk plynu svár a elektrodu ochladí.
To je v podstatě celé a opět se jedná o tréning.
Lze koupit svářečky, které kombinují všechny druhy sváření jak elektrodou tak v CO2 i wolfram. Namátkově https://svarecky.heureka.cz/powermat-pm-img-230t-mma-img-tig/specifikace/#section. Ale i levnější asi z Číny ale blíž jsem to nezjištoval. Ale i značkové invertory se cenou dostaly k zajímavým hodnotám.
Při výběru vhodné svářečky a potřebě svářet nerez, bych se soustředil na to, jestli má bezdotykové zapalování a program pro toto sváření. Tedy zapálení, náběh proudu, doběh proudu a dofuk plynu. Lepší svářečky mají i nastavitelné pulsování (TIG).
Levnější svářečky používají pro sváření v argonu stejný systém jako pro obalenou elektrodu, oblouk se startuje dotykem elektrody, tedy nemají bezdotykový start a pouze pro start sníží proud aby nedošlo k opálení elektrody. Svářet samozřejmě lze, ale je to spíš pro malé nároky.
Já jsem se se svářečkami WIG/TIG různých typů setkal jen při opravách těchto strojů. Jinak nesvářím. Ale při zkouškách po opravě jsem i bez velkého nácviku svařil nerezové plechy k sobě celkem uspokojivě na první pokus. Takže to asi není až taková věda.

Svařovat železo tigem je celkem kontraproduktivní vzhledem k ceně argonu, takže TIG spíše na nerez. Většinově na železo lépe COčko. Stačí li elektroda, pak je celkem jasná volba nějakej KiTin s tigem. Škrtací, nebo neškrtací HF poněkud dražší. Nějaké chinašity nebrat.