Tak v tom případě si asi neviděl normální měniče (a nebo to je nějaké jazykové nepochopení): jejich V-A křivka je obdélník, kde jedna hrana je nastavený maximální proud, to je režim konstantního proudu (napětí je logicky nižší než výstupní), druhé na ni kolmá hrana je nastavené výstupní napětí, to je režim konstantního napětí, kdy proud je nižší než maximální. (v podstatě to lze parametrizovat odporem zátěže , kdy dělící hodnota odporu je V_o/I_max, při nižším odporu je proud konstantní I_max a prodo reguluje napětí; při vyšším odporu je proud určen výstupním napětí děleným odporem) Takže to jazykové nepochopení může být, jestli myslíš tu regulaci současně, ale z určitého úhlu pohledu buď měnič reguluje napětí(aby proud byl právě I_max) a nebo "reguluje" proud, ale ve skutečnosti proud je daný nastaveným napětí a odporem zátěže.
Napsal jsem snad něco špatně vtermínech omezení a regulace? Napsal jsem jenom slovo omezovač, to jsem chápal jako regulátor.

Jádro otázka ale směřovalo k tomu, proč u step up měniče jsem asi nenašel variantu s regulací proudu.

K doplňkové otázce:
Z jakého důvodu je regulace vstupního proudu nesmysl? Samozřejmě by logicky klesl výkon. Představa je takový, že je to ochrana zdroje (který ji holt nemá na výstupu )
Proč je nesmysl meze vstupního napětí - opět představa je taková, že klesne li napětí například baterie nebo i fotovoltaického článku pod určitou mez, buď se měnič vypne, nebo omezí výkon (větší smysl dává úplné vypnutí, jelikož to více odpovídá vybité baterii, ). Nemyslel jsem nula voltů, ale mez například 33V u 10 Li-ion baterií v sérii (pracovní napětí by bylo 36-42V).