Mezi lamelami musí být k naměření stejný odpor (vinutí je zacyklené, takže pokud neni utržený přívod od lamely, vždy něco naměříte). Spíš než zkratem by to mohlo být přerušením vinutí, proud se nemá kudy uzavřít a tak zvyšuje napětí a tím způsobuje jiskření, zkrat si myslím by způsoboval možná nerovnoměrnost chodu, ale jiskření ne, indukčnosti zkrat nevadí spíš naopak.
Pak jsou samozřejmě takové ty konstrukční příčiny - reakce kotvy, která posunuje neutrální osu a u střídavého motoru ještě transfromační napětí. To způsobuje to "běžné" jiskření, protože s reakcí kotvy se počítá - uhlíky jsou rovnou mimo osu (tam kde se nachází při běžném zatížení), pokud je potřeba (a stavitelnou polohu uhlíků snad dnešní motorky nemají, tím, že jsou vyráběné hromadně, tak se šetří každý halíř), ale transformované napětí se zrušit nedá, takže se s ním taky počítá.
Při troše štěstí to budou opravdu jenom ty uhlíky.
Rotory se obvykle neopravují, možná že už to ani nikdo dneska neumí, dělali jsme to naposledy ve škole a to opravdu jenom pro někoho ze známosti s tím, že dneska se to rozhodně nedělá (a taky, že výsledek je značně nejistý, i když pani mistrová pamatovala doby, kdy se to dělalo, takže to ještě uměla).