Ztráty energie ze zásobníku TUV, jsou dány jen a pouze únikem tepla přes izolaci bojleru. Spotřebu teplé vody, z hlediska ztrát nepočítáme.
Každý bojler nějaké ztráty má, podle typu menší, nebo větší. U každého bojleru, jsou skutečné ztráty ovlivněné teplotou vody v zásobníku. Pokud by voda měla teplotu okolí, ztráty budou nulové. Čím vyšší teplota v bojleru je, tím jsou vyšší ztráty.
Tedy čistě teoreticky nedohříváním bojleru například v noci a pak rychlé dohřátí ráno, by malé množství energie mohlo ušetřit. Tím, že by v noční době zvolna voda (ztrátami) chladla a snižováním teploty by se snižovaly ztráty. ALE: Takto ušetřené množství energie bude tak malé, že to nestojí za nějaké řešení. Izolace bojleru je poměrně dobrá, takže zchládnutí bojleru během několika hodin, není velké. Navíc největší pokles bude až na konci blokované doby, jak bojler chládne postupně.
Tedy například, termostatem hlídaná teplota je třeba 65st. Pokud při této teplotě ukončíme dohřívání, může do rána teplota klesnout o několik málo stupňů, třeba na teplotu 60st. Rozdíl vyzařování mezi teplotou 65st a 60st, nebude nijak velký a navíc po nedlouhou dobu.
Mnohem větší úspory lze ale dosáhnout jinak. Ztráty energie vyzařováním přes izolaci, jsou přímo úměrné teplotě vody. Pokud tedy snížíme teplotu vody nejen po dobu kdy není zrovna potřeba, ale po celých 24 hodin, tak už úspora stojí za úvahu. Například ohříváme vodu na 70st. Nově zvolíme teplotu na 60st. Pokud tato nižší teplota bude nastavena celodenně, rozdíl ztrát o deset stupňů je už znatelný a navíc je stále celý den. Přitom při používání teplé vody tento rozdíl sotva poznáme, stále stačí i na opaření. Snížit teplotu lze až na hodnotu, kterou běžně potřebujeme, tak že už horkou vodu nemixujeme se studenou. Ale je pak nutno vzít v úvahu, jestli množství uložené energie stačí po dobu kdy je bojler blokován tarifním spínačem. Vysokou teplotou vody v bojleru a mixováním se studenou získáme více vody o potřebné teplotě. To je nutno vyzkoušet, pokud bojler nemá velký obsah.
Snížení teploty vody v daném bojleru je v podstatě jediný způsob, jak snížit ztráty o nějakou hodnotu, která by měla smysl.
Ale pokud by se mělo nějak pokusničit o maximálmí úsporu z hlediska ztrát, nejúčinnější by bylo zlepšit tepelnou izolaci. Výrobce dělá izolaci v kompromisu s cenou, rozměry a přípustnými ztrátami.
Tedy pokud například dobře zabalíme celý bojler do kvalitní izolace, třeba dvacet centimetrů pěnového polystyrenu, sížíme ztráty téměř na nulu.
Některé bojlery podle typu a velikosti můžou mít i ztrátu okolo 1 kWh za den. To už za rok není zcela zanedbatelná hodnota.
Tedy například: Pokud je bojler umístěn v rohu místnosti u stropu, uděláme okolo něj s mezerou asi dvacet cm šaluňk a prostor vyplníme izolační pěnou. Tím získáme roční úsporu větší, než slibují neodbytní nabízeči alternativních prodejců silové energie.