Jak udělat novou podlahu místo původní dřevěné?

Jenom poznámku k vlhkosti. Jakákoliv tepelná izolace je víceméně i izolací proti vlhkosti (snad kromě vzduchové mezery). Dům je zjevně nepodsklepený a vlhkost se do stěn dostává a bude i nadále. Prostě jednou za dvacet let budete muset nahodit novou omítku na stěnách asi tak do výše 30cm od podlahy - není to nic tragického.

Buď provětrávaná podlaha - iglů, plastové palety, zopakovat původní postup, nebo klasická betonová podlaha. Při pravidelné výměně vzduchu a topení to zase taková tragédie není.

Podobný problém jsem řešil před cca 15 ti lety při rekonstrukci kamenné chalupy. Stará podlaha byla uložena přímo na zásypu, všude vlhko, podlahy shnilé. Podle tehdy dostupné literatury jsem navrhl a provedl naásledující:
Po odstranění násypu - cca 20 cm je na celou plochu položen vyrovnávací beton, cca 3 cm. Na něm je položena t.zv. nopová fólie, vytažená po stěnách na úroveň budoucí podlahy. Na jedné stěně je nopovka vytažena až za cihelnou, odvětranou přizdívku.Na fólii je pak cca 5 cm silná betonová deska. Fólie tak tvoří mezi dvěma betony provětrávací mezeru která odvádí vlhkost z podloží, tak jak ji u Vás odváděla ta vzduchová mezera a prkna podlahy. Na vrchním betonu jsou pak položeny polštáře /hranoly/ cca 8 cm, na kterých je pak prkenná podlaha tl. 28 mm. Mezi polštáři je položena tepelná izolace / polystyrén, vata/. Dřevěné lišty jsou upraveny tak, aby jimi mohl proudit vzduch z provětrávací mezery pod nopovou fólií. Lišty mají vzadu polodrážku a směrem do místnosti jsou vyfrézovány v řadě, po celé délce otvory cca 4 x 30mm.
Podlaha je suchá, teplá, vlhkost do stěn neproniká. To se děje, když se beton uzavře např. izolací z lepenky.

vitovec, zázrak,
nopovka to zařídí, ale hydroizolace nikoliv?
Provětrávací mezera mezi betony je jak velká? Když jste dával beton na nopovku, špunty byly dolů a čerstvý beton držel jak, že nezmáčkl nopovku. Taky jsem třeba nepochopil Váš popis. I to je možné. Vlhkost odchází mimo stavbu?

Ano, žádný zázrak. V případě domu s kamennými neizolovanými zdmi to hydroizolace položená na celé ploše podlahy a nenapojená na izolaci zdí nezařídí, ale naopak vlhkost, která dříve prostupovala dřevěnou podlahou je odvedena do obvodních zdí domu. Tato skutečnost se v době, kdy jsem realizoval výše uvedenou skladbu podlahy běžně prezentovala v odborných publikacích. K realizaci provětrávané podlahy pomocí nopové fólie /tzv. bonboniéry/ jsem byl inspirován článkem „ Na podlaze plné vzduchu“ v „Kalendáři 2004 – leden“ Chataře a chalupáře. Fólie je podle článku položena nopy dolů a pak „se fólie jednoduše zalévá vrstvou betonu, čímž se po jeho vytvrdnutí ještě zvýší pevnost nopů“. Během betonování jsem kontroloval, zda beton fólii nezmáčkl. Podlaha pak je osazena podle tohoto článku lištami, které umožňují provětrávání. Dále je prostor pod fólií odvětrán přes odvětrávanou dutinu za izolační přizdívkou / mřížky, trubka do půdního prostoru/. Sken článku z kalendáře sken výkresu skladby podlahy mohu v případě zájmu poslat.

Velice rád uvítám sken obrázku, ale ještě více bych uvítal ujištění, že pod nopovkou je opravdu odvětrávaná mezera, Nikoliv zamýšlená, ale skutečná mezera. Jak vysoké nopy tam jsou? Podle Vašeho tvrzení vlhký vzduch stoupá za přizděnou stěnou do podkroví, což znamená, že musí vlhčit přizděnou stěnu. Dále prosím o info, když vzduch utíká do horního prostoru, jak se dolů dostane (nasaje) jiný vzduch. Je tam zařízení na dodání vzduchu? Pak bych rád nastudoval odbornou publikaci, o které píšete, páč Guru sanací vlhkých staveb, pan Michael Balík a kolektiv se v žádné knížce o podobném systému nezmiňuje. Nebo jsem ty knížky špatně četl.

Děkuji Vám za poučení.
milan.cukrar@volny.cz

Jen malá poznámka, vodní páry jsou lehčí než vzduch, takže stoupají samovolně, jestli je nahradí vzduch, nebo další vodní pára je lhostejné.

Ze začátku jsem Vás bral že umíte poradit, bohužel tázajícímu neradíte a polemizujete. Pokud tak budete pokračovat stanete se druhým "Nudou" na tomto fóru.

Těm betonům a to jakýmkoliv se chci vyhnout. Asi zkusíme ty plastové palety(podívám se v jakých rozměrech se prodávají - nemusí se dávat těsně vedle sebe - mohou mezi nimi být mezery jen to musí být v rovině) , jak tady pán radil (abych se dostala na požadovanou výšku původní podlahy) , na to trámy 10x10cm, desky pero-drážka , okolo těch palet vysypu izolaci CLIMASTYREN - do výšky 10-15cm - jsou to takové kuličky do vlhka, dodává to firma Izolace KANEV z Hustopečí což je nedaleko (to jsem si našla na netu a byl u mě i sám pan majitel se vzorkem a s cenovou nabídkou - tato izolace se popřípadě dá kdykoliv dosypat). Trámy a desky budou ošetřeny proti škůdcům a desky nalakované. Možná by se dal použít i LIAPOR s tím ale nemám zkušenosti. A bude asi vyřešeno pánové........Děkuji Vám za rady (myslela jsem že se u práce hádám jen já, ale není to jak zde vidím, pravda.....) Přeji všem hezký den. Eva

Evo, my se nehádáme, ale polemizujeme o co nejlepším výsledku, nejen tohoto problému.

Tento systém neznám, plastové palety se používají místo iglů - tzn. na nich je roznášecí deska, hydro popř. tepelná izolace a odvětrání jedním nízko a jedním vysoko vyústěným komínkem. Pokud na ty palety nasypete kuličky, položíte dřevo a zaklopíte, bude to dřevo téměř ve stejné situaci, jako předtím. Nebude ležet na vlhké zemi, ale bude v prostředí se zvýšenou vlhkostí.
Osobně mám beton, izolaci, beton.

Dobrý den, ale ty trámy neležely těch 42let (ti kdo to dělali v roce 1977 nám tam o tom zanechali vzkaz v láhvi, kdy a kdo podlahu dělal ) nikdy na hlíně, ale byly podloženy cihlami, co to udělat stejně - podlahou vedou i vodovodní trubky a kdyby se do desek nedal místy červotoč a v jedné místnosti (tam kde to v tom roce 1977 neměnily), tak by to zůstalo dodnes (jen v jedné místnosti byly trámy přímo na hlíně, tak už jsme to vytrhali kompletně celé ve všech 3místnostech) Dát třeba nějaké betonové patky a trámy položit na to a pod tím jen vzduch a max. nějaká izolace a do dvou zdí u první a u poslední udělat ty komíny na větrání (místnosti jsou průchozí a jsou za sebou) - nopková folie třeba okolo zdí. Já vím, že polemizujete, proto jsem tam také dala smajlíka, je potřeba vše probrat ze všech stran. Děkuji všem za odpovědi. Eva

Pokud nechcete zimu z odvětrání v místnosti, musí to být vůči ní uzavřené. A počet odvětrávacích otvorů se řídí plochou, na tři místnosti vám jeden výduch nebude stačit. Původní podlaha byla otevřená do místnosti a pokud vám životnost 50 let stačí, tak to klidně udělejte stejně, ale pak to nezaklápějte a neizolujte. Červotoč potřebuje určitou vlhkost, houby také. Už to lino na prknech většinou způsobí problém.
Popravdě já už nehledám řešení na věky, docházíme do doby, kdy se domy přizpůsobují co generaci potřebám obyvatel, takže co jeden pracně vybuduje, druhý zase nákladně bourá. I ta opadaná omítka - to jsou šaty domu, které chrání konstrukci a pokud je potřeba, tak se vymění. Jo, je to bordel, stojí to peníze, ale podřezávat staré kamenné, nebo smíšené domy je plýtvání, ta zachráněná hrubá stavba za to v dlouhodobém horizontu většinou nestojí. Dneska malá rekuperační jednotka vymění vzduch s malou tepelnou ztrátou za vás a máte hned sušší vzduch.

nerady, tento systém neznám, neviděl jsem ho, nestudoval ani o něm nečetl. Proto tahám vědomosti z toho, kdo to má, dělal to, užívá to. Nespokojuji se jen se sdělením, ale chci i nějaký hmatatelné výsledky. Když píše o odborné literatuře, tak se chci poučit. Proto polemizuji, abych se dozvěděl více.
Je na tom něco špatného, že z něj tahám info? Třeba čím spojil nopovku k sobě, jak chytá kondenzát, protože ta vlhkost z podlahy se někde srazí, a něco tam ta vlhkost musí udělat na stěnách.

Já na mnoha stavbách viděl tolika vychytávek, které nefungovali, jen tahali ze stavebníků peníze. Teď již víte, proč se vyptávám, abych příště mohl radit ještě lépe. Zkrátka stále se učím.

Jak hodně znáte tento systém?