BYLI TO MACHŘI!
Stále obdivuji ESČ a tvůrce ČSN, kteří odvedli obrovský kus práce v "dobách dřevěné elektrotechniky", když už před více, než stovkou let, kdy elektřina byla v plenkách, vypracovali systém ochrany před účinky elektřiny na lidský organismus. TO ONI stanovili velikost bezpečného proudu, dovoleného dotykového napětí a odpor ochranné smyčky ("impedance" přišla až později). A to všechno v dobách, kdy o Ohmově zákoně nebyla obecná povědomost, jako je dnes. Ostatní "vylepšení" jsou proti tomu jen méně podstatné detaily.

Proudový chránič - jeho přednost vidím rovněž v tom, že jej "příležitostný odborník" často nemá trpělivost obejít, nebo vyřadit a tak raději zavolá odborníka, který problém najde a vyřeší.
Ten laik, který to nakonec stejně udělá a chrániče se nějak zbaví, ten by byl schopen vést elektřinu "za každou cenu" i v jiných případech a je tedy zbytečné se jím zabývat.

Ani proudový chránič není bezpečný ve 100%. Kdysi na vojně nám zbrojíř - "starý fronťák" - říkal, že "Každá zbraň jednou v roce vystřelí sama a tak je nutné k ní přistupovat". Totéž platí i o proudovém chrániči - je to jenom stroj a může mít poruchu, proto bych nešel do rizika "osobně si vyzkoušet, co je to za ránu"... a že už jsem jich za celý život pár schytal stejně, jako asi každý elektrikář. Na druhou stranu - kolik znáte případů elektrikářů zabitých elektřinou? A kolik neelektrikářů? A kolik požárů, kde rozvody elektřiny nebyly jen pravděpodobností, ale skutečně prokázanou příčinou? (nemluvím o chybně používaných spotřebičích, to je jiná píseň.)
Elektřina, vzhledem k rozšířenosti a rozsahu jejího využívání, je zcela bezpečnou energií.