Ako vybrat novu pajkovacku?
Caute,
nedavna snaha naletovat LED pasiky cca 40 rocnou pistolovou trafo pajkovackou ma viedla k zamysleniu, ze je cas kupit nieco novsie. Povodna pajkovacka nema ziadnu tepelnu "zotrvacnost", je studena par sekund po povoleni spinaca. Okrem toho si nedokaze poradit s hrubsimi spojmi, kde napriklad ku dvom kablom, ktore uz boli spajkovane, chcete pripajkovat treti. Zaroven ten povodny hrot v tvare "U" nie je velmi vhodny na plosne spoje.
Vedeli by ste poradit nejake kriteria podla coho vybrat? Pod kolko wattov nekupovat? Kupit samotnu hrotovu pajkovacku (spicaty ihlovy hrot) alebo pajkovaciu stanicu kde je regulacia? Chcel by som nieco na bezne pajkovanie v domacnosti - najma spoje a pripojenia kablov, sem tam teoreticky nejake plosne spoje.
to záleží, kolik a jak často pájíš.
Já jsem příležitostnej a vystačím si s tímto: https://www.conrad.cz/regulovatelne-pajeci-pero-toolcraft-jls-03-60-w-200-az-450-c.k588269
Jako jediné negativum vidím krátký a tlustý přívodní kabel (230V), kvůli kterému se s tím někdy špatně manipuluje. Jinak běžně s tím pájím/měním kondíky v ATX deskách. LED pásky to musí dát jako nic, tam je mědi jako šafránu.
Ona se ta stará pistolka dělala s příkonem 75 až 110W.
Pistolka samozřejmě tepelnou setrvačnost nemá, spínač se drží stisknutý celou dobu pájení. Provozní teplota se nastavuje volbou průřezu drátu pájecí smyčky.
Já mám pájecí stanici Ersa I-CON, s vyměnitelnými hroty (podle toho co pájím, jestli tlusté dráty nebo smd). Tou by tyhle věci zcela jistě dělat šly, ale na občasné použití je myslím asi moc drahá (kolem deseti tisíc). Jestli to za ni ale můžete dát, tak s ní zvládnete všechno. Vyšší level jsou pak už jenom rework stanice.
Ale to co popisujete musí jít pistolovou páječkou taky a docela dobře, možná to chce jen trochu potrénovat
Obecně "pistolka" není vůbec špatná věc, dřív jsem s ní pájel úplně všechno, plošňáky, dráty, menší mechanické díly. Hrot si samozřejmě můžete upravit, zmačknout kleštěmi, opilovat - třeba na ty plošňáky. Ale je lepší si hroty dělat z měděného drátu (průřez obvykle 1.5 mm2) než používat koupený "věčný hrot" - ten je spíš na rozebírání věcí.
Na větší součástky, velké plošňáky (mimo háklivější polovodiče) a silnější vodiče trafopájka 100W a případně smyčky z různých průřezů Cu vodiče. Pohotové, rychlé, výkonné a jednoduché.
Někdy plynové pero, pokud je problém s připojením na el.síť.
Na jemné tišťáky a součástky (SMD a třeba tranzistory s pouzdrem SOT23- páj.bod 0,3-0,5 mm) řízenou stanici (Lídl asi za 350,- Kč). Tělísko má hroty se závitem M4. Do tělíska "ubastlený" hrot ze šroubku se závitem M4 do něhož vyvrtán otvůrek cca 1,2 mm a do něj vsunut hrot z vodiče průřezu 1,5 mm Cu, délky cca 1 cm a vybroušený do ostré špičky.
A já doporučuji klasiku trafopájku. Na běžné pájení je to naprosto ok.
Ale na mikrospoje nedoporučuju! Odejde jak součástka, tak i měď z desky.
Jinak nemám námitek. 
Pájelo se tím všechno, když dřív nic jiného nebylo. Je to v rukách :)
A ja doporucuju normalni regulovatelnou mikropajku. Trafo je tak na kabely, ale do plosnaku v dnesni dobe bych s tim nesel ani nahodou - mosfety vsude. Mozna je to tim, ze vetsina veci co pajim jsou SMD, ale proste mikropajka je mikropajka, jak si clovek zvykne, tak u trafopajky trpi.
Nedávno jsem měnil elyt v routeru Asus - "díky" ROHs cínu jsem to nemohl rozehřát regulovanou páječkou do 400 st.C ani neregulovanou, musel jsem obě použít současně.
Ono to není ani tak cínem, ale tím, že elyt je obvykle usazen na velké ploše mědi a navíc sám o sobě dovádí dost tepla. Mikropájce o nějakých 35 W výkonu to dá samozřejmě zabrat.
Díky, je to logické, takže příště vybírat něco více výkonného?
To záleží na tom, co s tím chceš pájet. Na SMD mikropájka, na elektrolyty ve zdrojích trafopájka. Trafopájka není zas tak drahá, aby sis nemohl dovolit vlastnit oboje.