Doutnavka (po slovensky tlejivka) opravdu občas měří všechno možné (včetně toho, že na dobře izolující podlaze nesvítí, kde by měla) ale hlavně neni slyšet. Elektromagnet bouchá, vrčí a navíc vodič od něj při dotyku jiskří, je to daleko lepší než sledovat doutnavku, když musíte sledovat abyste si někam nešáhnul, uši máte volné.
Před časem jsme právě v práci sháněli vadasku a kolega sehnal skoro tu úplně klasickou slovenskou včetně slovenských nápisů. Koupil ji prý normálně v OBI, z toho jsem nabyl dojmu, že my ostatní jsme se jen špatně dívali, protože jsme to neúspěšně sháněli přes dva roky a nacházeli jsme jen různé náhrady bez elektromagnetu a zjišťování sledu fází. Ve vašem odchodě je to tato https://meratest.sk/s-indikaciou-led-tlejivkami/1357-sn-04-skusacka.html
Ne že by byla dokonalá, klasická (teda z mého pohledu klasická; ještě klasičtější s nápisem vadas doutnavku neměla) měla bouchání a doutnavku oddělené, tady je to spojené, takže ani doutnavkou nesmíte překračovat těch 10 sekund měření (na bouchání to bohatě stačí, tam jde stejně jen o ten zvuk při pohybu kotvy magnetu při připojení a jiskry kolem hrotu). Ale třeba při měření sledu fází to je dost málo, a to i proto, že rozhodnout jestli doutnavka v červeném pouzdře svítí nebo ne, je dost těžké (koukám, že tam máte na fotce žlutou, to by mohlo být trochu lepší, ale podle mě byla nejlepší klasická bakelitová nebo ta novější šedá), navíc při takovém měření je na elektromagnetu sdružené napětí (400V). To že tam jsou ledky pro polaritu stejnosměrného napětí zase tolik nevyužijeme. Když to tak vezmu, tak ještě (třeba pro to měření sledu fází, ale i pro polaritu) chybí nějaké označení přívodů, museli jsme si tam napsat A a B jako to bylo na klasické vyraženo.
Tolik mé zkušenosti.