Svetlo z LED je monochromatické, neobsahuje celú šírku spektra, ako napr.volframové vlákno z halogénov

To a) neni tak uplne pravda, monochromaticky neni, ale je rekneme dost uzkopasmovy, ze se monochromatickymu blizi a hlavne b) to je prave ta strasna vyhoda LED, neplaca se vykonem v pasmech, kde to kytky nezerou, typicky v zeleny a zluty.

Priesady sa síce pod LED vytiahnu, ale daj bacha po vzklíčení zo semena na okamžité zníženie teploty okolia na max.15°C. Nech ti nenarastú priesady pri 20°C tenké, podlomené, krehké steblá v podobe travín vybiehajúcich do kvetu.

Tohle muze fungovat, ale taky nemusi, nebo to treba nemusi bejt dobrej napad. Bude to kytku od kytky, ruzny druhy maj regulaci rustu reseny ruzne. IMHO nejdulezitejsi je dostatek, ba rekl bych i nadbytek svetla - kytka tak nema potrebu "prerust okolni vegetaci".

Rastliny pri tvorbe fotosyntézy, chlorofylu, využívajú skôr vyššie spektrum smerom do modrého svetla od 3.000°K a viac. ÚV je dôležité až pri tvorbe plodov a semien kvôli fertilite. (napr. šišky marišky pod umelým osvitom, rýchlené papriky, rajčiny, apod.,,,,nech nezostanem len pri chutnom bongu nasávaneého pod dekou so slovami, ani smrad mimo).

Kytky(kdyz vynechame nektery rasy a podobny nizsi rostliny) obecne maj dva hrby efektivity fotosyntezy, protoze pouzivaj dva(ze sesti znamejch) druhy chlorofylu. Cervena a modra - a taky tak funguje ten odkazovanej chip.
Vo UV uz jsme diskutovali a nechce se mi znova(tazatel muze pohledat). Ve zkratce potrebny neni, ale pri ty tvorbe semen, plodu a pryskyrice muze mit nejakej malej vliv. Pro predpestovani zcela bezpredmetny.