To, že teplá voda prochází přes zpětný ventil bojleru a zastaví se o zpětnou klapku redukčáku,je nemožné a zřejmě jen zdání.
Kapalina je nestlačitelná. Proto i kdyby netěsnil zpětný ventil u bojleru a přitom těsnil zpětný ventil u redukčáku, voda nemůže couvnout od bojleru směrem k vod. řádu. Tlačit se tedy zpět, by mohla jen pokud by netěsnil ani zpětný ventil u redukčáku.
Pokud by těsnil zp. vent. u redukčáku, voda couvne maximálně o pružnost trubky, což je minimální.
Ohřátí trubky před zp.v. bojleru, může být třeba prostým vedením tepla materiálem.
Jestli jsem si to dobře přečetl, tak je to, směrem od řádu. -- Redukčák, zpět. klapka, vedení s manometrem, zpět. ven. s pojišťovákem.
Proč tedy stoupne tlak ve vedení s manometrem, mezi redukčákem a zpět. ven. bojleru?
Právě proto, že kapalina je nestlačitelná. Kdyby jsi vyřadil z činnosti zpětnou klapku u redukčáku, zjistil bys, že najednou zpět. ventil u bojleru funguje bezvadně. Čím to je? Například u běžného kohoutku, je voda zastavená dost velkou silou, danou utažením šroubu v kohoutu. Ale ve zpětné klapce, takový šroub a síla není. Síla potřebná k zavření je daná jen slabou sílou vratné pružinky a hlavně rozdílem tlaku před a za klapkou. Tedy čím více stoupá tlak v bojleru, tím více klapka těsní. Ale za předpokladu, že tlak před klapkou se nezvyšuje. Ale dobře zavře právě v případě, že voda může i jen nepatrně couvnout směrem k řádu. Ale pokud je v tomto případě do přívodu vřazená další klapka (u redukčáku), může se stát, že tato klapka zavře nepatrně dříve a lépe, než ta u bojleru. Právě vzhledem k nestlačitelnosti vody se stane, že stoupající tlak z bojleru se přenese do trubky přes zpětnou klapku bojleru. Tato klapka se chová jako nedostatečně utažený kohout, právě proto, že je malý rozdíl tlaku před a za ní. Množství takto proniklé vody je nepatrné, ale stačí na zvýšení tlaku na manometru.
Pokud je za redukčním ventilem odběr studené vody, tedy z potrubí mezi zpětnou klapkou redukčáku a zpětnou klapkou bojleru, můžeš si moje tvrzení ověřit. Zavři hlavní přívod vody. Otevři někde studenou vodu, vyteče trochu, do uvolnění tlaku v trubkách. Zapni ohřev vody. Měl by začít odkapávat pojišťovák (při nízké nastavené teplotě ani nemusí). Pokud to je jak píšu, přívodní trubka k poj. ventilu zůstane studená a voda se nebude vracet. Pokud by zpětný ventil nefungoval, začne téci voda ze studeného otevřeného kohoutu, Bude se tam roztažností šířit voda z bojleru. Trubka před zpět. ven. pokud je bojler ohřátý v celém objemu, se bude znatelně ohřívat pronikající teplou vodou. Ke zvýšení efektu na tento pokus nastav teplotu na bojleru na vyšší teplotu. Pokud se to potvrdí, závadu bych v tom nehledal, je celkem jedno, jestli zpětný pohyb vody zastaví jedna, nebo druhá klapka. Ta klapka u redukčáku je jeho součást? Pokud ne, klidně bych ji vyřadil a zmíněný jev ustane. Ale myslím, že je to zbytečné.
Ještě: Pojistný tlak bojlerového pojišťováku bývá něco přes 6Atm. Pokud je tlak ve vodovodu nastaven třeba na 3Atm, dochází při puštění teplé vody k "vystřelení" a následnému snížení průtoku. Je to dáno tlakem v bojleru po ohřevu, než se tlak sníží na úroveň přívodu. (způsobí to pružnost nádoby, potrubí a malé množství stlačeného vzduchu nahoře v bojleru).
Není proto vhodné nastavovat tlak redukčáku na zbytečně malý tlak. Je lepší jen asi o Atm. menší, než je tlak pojišťováku.
Tvrzení že menším tlakem se šetří sváry bojleru je nesmysl. Naopak tlak potom kolísá mezi tlakem přívodu a tlakem pojišťováku, čímž bojler změnami tlaku pracuje. Tlak v bojleru se při ohřevu zvýší vždy na hodnotu pojišťováku.
No, opět jsem vytvořil román, ale snad je to vyčerpávající na pochopení.