Co-čkem hliník svářet lze. Je to metoda MIG (metal inert gas). Ale málokde se tak hliník sváří, používá se dnes TIG, se střídavou složkou proudu.
Sváření MIG , tedy hliníkovým drátem, nedosahuje takovou kvalitu, musí se to dobře nacvičit a bývají často problémy s vedením drátu. Drát je měkký a často se v podavači zauzluje.
Ale je fakt, že jednou jsem viděl při opravách borce, který svářel jakési výrobky, kde dělal asi čtvrt metrové sváry. Říkal, že kdyby to dělal TIGem, že to bude dělat pětkrát tak dlouho. Když jsem viděl sváry, valil jsem oči, měl to čistý a hladký jak od TIGu. Měl to namakaný. Vařil klasickou CO svářečkou WLSP 315, drátem myslím 1.2 mm.
Na sváření hliníkem, je potřeba vyměnit klasický ocelový bowden, za kluznou teflonovou trubičku, v bowdenu se AL drát zadírá. Podávací kladka by měla mít půlkruhovou drážku, kladka na ocel má drážku tvaru V. Je to kvůli menší deformaci drátu. (z nouze lze použít tu na ocel ale nastavit co nejmenší přítlak kladek). Samozřejmě je potřeba čistý argon.
Varování!! Setkal jsem se s tím, že koumák, aby ušetřil, přefouknul si v práci argon do láhve na CO2. Že ho to nezabilo, je záhadou. Argon má tlak až 200Atm. (To kdyby to někoho chtělo napadnout ). Al odvádí velké teplo, takže je potřeba dost velký proud. Může se stát, že nějaké prskátko ze supermarketu to nedá (tedy záleží co se vaří).
Sám jsem tímto způsobem Al nikdy nevařil, jen jsem to viděl a moje informace jsou všeobecného charakteru.
Pro jen příležitostné sváření by se to ale dalo zkusit. A natrénovat .