No, se 400V už je to reálnější. Buď obrovský obludy jako to UTA či jemu podobné, což jsou mašiny původně do větších provozů, a nebo koupit klasický trafo (RTB-3, TMB-125 nebo JS-90)a k němu usměrňovač (UDA-160) - je to otázka dvou až čtyř tisícikorun po inzercích. Otázkou zůstává, jestli to má celé pro tebe smysl. Jasně, trafo je nesmrtelná věc, taky doma jedno hooodně velký a těžký mám. Jenže to samé co to trafo, a vlastně i víc, by zvládnul libovolnej invertorek za čtyři papírky s Palackým. A k tomu by se dal i rozumně přenést. Takže - proč vlastně invertor ne? Životnost, no nevím, znám ivertory co mají za sebou 15 let a vaří stále bez oprav.

Ale asi jo, pokud ti jde hlavně o bezúdržbovost a životnost a nebude tě omezovat snížená mobilita trafa, tak to pro tebe řešení je.

Já si právě z důvodu mobility sehnal starší Güde Chip invertorek. Stál mě několik stokorun, váží asi dvě a půl kila, umí to asi 80A, což je dost na to, abych s tím občas udělal housenku na jeklu, nebo přivařil pant na vratech. A hlavně je na 230V, takže si natáhnu prodlužovačku kam je potřeba. V garáži vařit nemůžu a neustále někam stěhovat několik desítek kilo mědi není nic skvělýho. Navíc mě jako uživatele neusměrněného trafa překvapilo, jak pěkně to vaří. Vařím co mi přijde pod ruku, rutilky, bazické i kyselé elektrody. Jasně, takhle slabej invertor není na žádný horentní průměry elektrod, ale přehřát ho dvojkama se mi ještě nepovedlo. A až se jednou rozpadne, litovat nebudu, práce už udělal dost. Ještě si k tomu původnímu, (teď už záložnímu) trafu ale asi usměrňovač pořídím, ať porovnám vlastnosti podrobněji.