Tak jak to máš napsaný, to realizovat nejde. Pokud máš hlavní bedny stereo, tak z toho nedostaneš mono (smíchané L+P) reprodukci do jedné vedlejší bedny. Navíc je problém s impedancí jak už bylo uvedeno. Zesilovač už jede na minimální impedanci beden.
Pokud by si však měl do vedlejší místnosti dvě bedny, tak by to realizovat šlo.
Záleží ale také na výkonu zesilovače a jeho rezervu výkonu při běžném poslechu, tedy zda neběží naplno.
Tedy příklad. Hlavní bedny 4 ohmy a vedlejší bedny také 4ohmy.
Zapojí se levé bedny do série a pravé bedny do série (pozor na správné fázování).
Tím budou na každý kanál zapojeny dvě bedny do série a výsledný odpor bude pro každý kanál
8 ohmů. Tím se sníží výstupní maximální výkon přibližně na polovinu, v praxi to bude o něco více, vlivem odlehčení zdroje.
Snížení výkonu ale bude pro poslech prakticky nepostřehnutelné, vyrovná se malým zvýšením regulace hlasitosti.
Je to dáno tím, že lidské ucho má přibližně logaritmický průběh citlivosti. Proto také regulace hlasitosti zesilovače má tento průběh. Tedy pokud při poslechu zvýšíme výstupní výkon na dvojnásobek, sotva to postřehneme. Samozřejmě to platí i obráceně. Tedy bude li zesilovač v tomto případě pracovat do osmi ohmů, bude ztráta výkonu téměř nepostřehnutelná.
Jen si nejsem stoprocentně jistý, jak se v tomto případě budou chovat výhybky v reprobednách.
Ale myslím si že jsou udělány tak že se jako daná impedance chová bedna jako celek a sériové zapojení by nemělo mít na reprodukci podstatný vliv.
A samozřejmě, hlavní i vedlejší bedny by v tomto případě měly mít přibližně stejný výkon.
Nelze například mít hlavní bedny na sto wattů a vedlejší na 10W. Při vybuzení na velký výkon by to slabší bedny nevzaly. V tom případě by šlo provozovat zesilovač jen do výkonu slabších beden.