Po dobrém obědě u kafíčka, sepsat vše co víte že je špatné. Pak někdo zjistí mnoho dalších věcí, co jste nenapsal.

Tohle je svatá pravda. Když jsem se pouštěl do rekonstrukce, tak jsem si to doslova představoval jak hurvínek válku. Nejhorší pro mě byli situace, když už byla práce "rozjetá" naplánovaný nějaký časový harmonogram prací, aby pěkně navazovali a člověk pak v průběhu nějaké činosti, u které se předpokládal čas třeba půl dne, narazil na kupu jiných problémů, které musel řešit a bylo veselo Holt starý dům bez plánů, nikdo už si nepamatoval co, z čeho a jak bylo stavěno. Každý den byl překvapení ale zase bydlíme ve vlastním z minimem dluhů a to za to stálo ... A samozřejmě po půl roce bydlení vidím co se mohlo udělat jinak. Neříkám lépe, ale prostě jinak.