Z čeho udělat podlahu na půdě?
Střechu mám udělanou z příhradových vazníků. Ačkoliv půdní prostor není pochozí (strop mám sádrokartonový na na něm je folie + skelná vata), tak se tam občas potřebuji pohybovat. Abych tam nemusel skákat jak opice po trámech, nehledě na to, že kdybych šlápl vedle, tak propadnu dolů, tak bych si tam rád udělal podlahu. Neplánuji celou podlahu, ale jen takové "chodníky", abych se dostal k místům, kam potřebuji (k anténnímu rozvaděči, k průchodce na digestoř, ke komínu od kotle apod.).
Protože jsem ve stavařině laik, tak bych se rád zeptal z čeho by bylo nejlepší a asi také finančně nejvýhodnější podlahu (nebo-li v mém případě jen tzv "chodníky") udělat. Uvažoval jsem, že bych jen přes trámy položil OSB desky, ale nebylo by lepší (levnější) tam jen položit nějaká prkna (fošny)? A jakou tloušťku aby mě tu uneslo? Mám cca 135 kg a trámy jsou od sebe cca 1 m.
Předem díky za radu.
Na pochozí lávku bohatě stačí i při 135 kg coulová prkna (25 mm - nejběžnější prkno) a ano, neměla by ležet na vatě. Na druhou stranu parotěsná zábrana už je pod vatou takže vatou samotnou by teoreticky žádná vlhkost stoupat neměla.
....teoreticky žádná vlhkost stoupat neměla....
Kde je rosný bod? VE VATĚ....Jak se dostane pryč? ODPAŘENÍM
Rosný bod se ale neodpaří..
Proto jsem psal teoreticky. Jak jsem již psal, pod izolantem je parotěsná fólie, čili od spodu se tam vlhkost dostat nemůže. Takže jedině shora, tedy a) ze vzdušné vlhkosti, nebo b) poruchou střechy.
a) Je na delší akademickou debatu. Je celkem možné polemizovat o vlhkosti vzduchu v půdním prostoru a nasákavosti izolantu vzhledem k tomu, že výrobci deklarují hydrofobní vlastnosti izolantu. Ano, dalo by se oponovat velmi nízkým faktorem difúzního odporu izolantu, ale jak jsem psal, je to na dlouhou spíše akademickou debatu. Nicméně hledat nebezpeči zde se mi jeví neopodstatněným malováním čerta na zeď.
b) Zatečení do střechy.. to už je panečku jiná káva. Když se snoubí špatně položená krytina se špatně provedenou pojistnou fólií spolu s deštěm či sněžením podpořeným větrem správné intenzity ze správného směru, máme zaděláno na opravdu velký problém a ano hrozí mnohonásobně vyšší riziko kondenzace vody na spodku pochozí lávky.
Máte pravdu, že rosný bod se neodpaří, páč je to jen slovní spojení. Ale při Vaší znalosti naprosto přesně víte, co jsem chtěl sdělit. Dojde ke kondenzaci vlhkosti ve vzduchu ve vatě a ta se musí odpařit.
Máte pravdu, že se jedná o složitou akademickou debatu. Jelikož na pravidelných školeních, mi vzdělaní odborníci vysvětlují jak probíhá kondenzace par ve stavebních materálech, VĚŘÍM jim, páč nic jiného mi nezbyde. Přeci nebudu studovat to, co oni studují celý život.
Kvůli odpaření vlhkosti z izolace se nesmí zaklopit nepropustným materiálem, což má odzkoušeno z vlasních pokusů (omylů) a poraden, fotek a případů jiných.
Přeji krásný den.
Pří vší úctě k mnoha tvým kvalifikovaným radám bych myšlenku nechat chodit 135kg chlapa po coulové desce při rozpětí podpor 1m považoval za hodně slabý okamžik.
Pod sebou má jen sádrokartonový strop, takže pořádné fošny (4-5cm) a vytvořit chodníček min. 25cm.
Ale vůbec ne. To je zcela běžné řešení. Obhájím se normou pro lešení ČSN 73 8101 která pro podlahové dílce v chráněném prostředí připouští tloušťku prken 24mm až do rozměru 1,35m. Podlážka 1,35m pak má rozpětí podpor 1,245m a nosnost 150kg.
V praxi se pochopitelně na podlážky používaly prkna 27, či spíše 32mm kvůli většímu zatížení. Ale jak píšu, ty coulky jsou projektanty běžně navrhované a používané řešení pro pochozí lávku. Šířku děláme min. 450mm, to jsou 3 prkna vedle sebe. Krom toho; není to taneční parket a pokud po ní někdo bude chodit, předpokládám že bude mít dostatek inteligence aby se vyhl nějakým vylomeninám na prostředku mezi podporami aby se to s ním propadlo protože byl v prkně nějaký kaz.
Podlážky mají ale ještě uhlopříčnou, případně "véčkovou " výztuhu, která významně ovlivňuje pevnost a tuhost podlážky.
Pokud by tazatel vytvářel podobnou konstrukci, pak ano.
A malou poznámku na závěr - jsem potěšen tvou věcnou a neemotivní reakcí, což v poslední době nebývá na poradně (napříč tématy a obory) zvykem.
Přeji úspěšný den.
sHpy00,
mimo téma, ale k podlážkám.
Podlážky o kterých píšete jsou asi na trubkové lešení, páč na HAKI máme podlážky silnější. Páč trubkové lešení má tři trubky pro podlážky, Hakina jen dvě..
Nebo se mýlím?