Z čeho udělat podlahu na půdě?

Přesně tak to mám já - chodníček - tři prkna cca 20 cm široká vedle sebe, tloušťka 2 cm.

Dobry den, ceka me do budoucna neco podobneho ale s tim ze chci pudni prostor mit pochozi a plne ho pobyvat. Vy mate nad starou podlahou nejaky rost zavesen na pozednicich nebo tak nejak? Mam prave problem ze podlaha na pude je slozena ze zasypu( cementoskvara), asi nejake utopene tramy, deskove podbyti, na tom palach a omitnute. Dale pak jsem strop pod pudou snizil a zateplil ze skladbou vaty, parotesu a sadrokartonu. Chci mit odlehcen obyvatelny pudni prostor a zaroven tam mit plnehodnotnou podlahu. Co by jste radci doporucily? Mate zkusenost. Dekuji.

Olafe, OSB ne, páč by mezi vatou a OSB deskou muselo být 10 a více cm..
Nevím rozteče vazníků, ale tipuji že fošna 20cm široká stačí, Síla os 3-4cm vyhoví i Vaší váze.

Dobrý den,nevratné palety,mám je nad dílnou přes stropní trámy nad vatou,jsou nosné,mám tam skládek od prkýnek po střešní tašky.Seženete někde jako palivové po desetikoruně za kus.

Díky za reakci. Je těch 10 cm nutných i při jedné řadě OSB desek? A z jakého důvodu? Kvůli větrání aby se vata nezapařila?

nevé, jak je velká, široká jedna řada OSB desky, zdali jen 625mm. Dotýkat se nesmí, mezera být musí, aby kondenzace na desce mohla osychat.Vlhkost stoupá nahoru, narazí na OSB, ta musí průvanem pod deskou oschnout..
Kolik na to potřebuejte cm?

Tož 3 desky v jedné řadě už tam mám (šířka 625), ale zcela určitě se skelné vaty dotýkají. Trámky od vazníků tak vysoké nejsou, tudíž vata položená na sádrokartonu tyto trámky převyšuje. Myslel jsem si původně, že tyto desky prodloužím a udělám si ony zmiňované chodníčky na půdě. Teď trochu váhám...
Co myslíte tím, kolik na to potřebuji cm? Na vytvoření průvanu pod deskami?

5-10cm.

OK, zkusím občas pod desku sáhnout, zda tam bude vlhkost. Pokud ano, tak je oddělám. Zatím díky.

Na pochozí lávku bohatě stačí i při 135 kg coulová prkna (25 mm - nejběžnější prkno) a ano, neměla by ležet na vatě. Na druhou stranu parotěsná zábrana už je pod vatou takže vatou samotnou by teoreticky žádná vlhkost stoupat neměla.

....teoreticky žádná vlhkost stoupat neměla....
Kde je rosný bod? VE VATĚ....Jak se dostane pryč? ODPAŘENÍM

Rosný bod se ale neodpaří..
Proto jsem psal teoreticky. Jak jsem již psal, pod izolantem je parotěsná fólie, čili od spodu se tam vlhkost dostat nemůže. Takže jedině shora, tedy a) ze vzdušné vlhkosti, nebo b) poruchou střechy.

a) Je na delší akademickou debatu. Je celkem možné polemizovat o vlhkosti vzduchu v půdním prostoru a nasákavosti izolantu vzhledem k tomu, že výrobci deklarují hydrofobní vlastnosti izolantu. Ano, dalo by se oponovat velmi nízkým faktorem difúzního odporu izolantu, ale jak jsem psal, je to na dlouhou spíše akademickou debatu. Nicméně hledat nebezpeči zde se mi jeví neopodstatněným malováním čerta na zeď.

b) Zatečení do střechy.. to už je panečku jiná káva. Když se snoubí špatně položená krytina se špatně provedenou pojistnou fólií spolu s deštěm či sněžením podpořeným větrem správné intenzity ze správného směru, máme zaděláno na opravdu velký problém a ano hrozí mnohonásobně vyšší riziko kondenzace vody na spodku pochozí lávky.

Máte pravdu, že rosný bod se neodpaří, páč je to jen slovní spojení. Ale při Vaší znalosti naprosto přesně víte, co jsem chtěl sdělit. Dojde ke kondenzaci vlhkosti ve vzduchu ve vatě a ta se musí odpařit.
Máte pravdu, že se jedná o složitou akademickou debatu. Jelikož na pravidelných školeních, mi vzdělaní odborníci vysvětlují jak probíhá kondenzace par ve stavebních materálech, VĚŘÍM jim, páč nic jiného mi nezbyde. Přeci nebudu studovat to, co oni studují celý život.

Kvůli odpaření vlhkosti z izolace se nesmí zaklopit nepropustným materiálem, což má odzkoušeno z vlasních pokusů (omylů) a poraden, fotek a případů jiných.
Přeji krásný den.

Pří vší úctě k mnoha tvým kvalifikovaným radám bych myšlenku nechat chodit 135kg chlapa po coulové desce při rozpětí podpor 1m považoval za hodně slabý okamžik.
Pod sebou má jen sádrokartonový strop, takže pořádné fošny (4-5cm) a vytvořit chodníček min. 25cm.

Ale vůbec ne. To je zcela běžné řešení. Obhájím se normou pro lešení ČSN 73 8101 která pro podlahové dílce v chráněném prostředí připouští tloušťku prken 24mm až do rozměru 1,35m. Podlážka 1,35m pak má rozpětí podpor 1,245m a nosnost 150kg.
V praxi se pochopitelně na podlážky používaly prkna 27, či spíše 32mm kvůli většímu zatížení. Ale jak píšu, ty coulky jsou projektanty běžně navrhované a používané řešení pro pochozí lávku. Šířku děláme min. 450mm, to jsou 3 prkna vedle sebe. Krom toho; není to taneční parket a pokud po ní někdo bude chodit, předpokládám že bude mít dostatek inteligence aby se vyhl nějakým vylomeninám na prostředku mezi podporami aby se to s ním propadlo protože byl v prkně nějaký kaz.

Podlážky mají ale ještě uhlopříčnou, případně "véčkovou " výztuhu, která významně ovlivňuje pevnost a tuhost podlážky.
Pokud by tazatel vytvářel podobnou konstrukci, pak ano.
A malou poznámku na závěr - jsem potěšen tvou věcnou a neemotivní reakcí, což v poslední době nebývá na poradně (napříč tématy a obory) zvykem.
Přeji úspěšný den.

sHpy00,
mimo téma, ale k podlážkám.
Podlážky o kterých píšete jsou asi na trubkové lešení, páč na HAKI máme podlážky silnější. Páč trubkové lešení má tři trubky pro podlážky, Hakina jen dvě..

Nebo se mýlím?