Nenapadá mě žádný jednoduchý způsob, jak jednoduše detekovat sůl chemicky, podobně jako lakmusovým papírkem, i když nevylučuji, že snad existuje. Možná, ale nevím, by šlo použít nějakou soupravu na určování chloru v bazénu. Třeba by detektor zareagoval na chlor v soli obsažený. (jen nápad, chemik nejsem).
Ale téměř vylučuji možnost měření vodivosti.
Vodivost vody na komunikaci bude závislá na velmi mnoha faktorech.
Už jen znečištění blátem, vodivost oproti čisté vodě změní podstatně, i bez soli. Dále bude vodivost závislá například na tom, jestli bude voda tekutá, jestli i přes obsah soli zmrzlá, či bude ve směsi tekutého a pevného skupenství (břečka). Dále na celkové momentální teplotě (může být tekutá pod bodem mrazu atd.). Také by bylo obtížné v terénu zajistit konstantní plochu a vzdálenost elektrod ve vztahu k měřenému mediu.
Myslím, že těch vlivů je příliš na spolehlivé určení.
A tak mě napadá ještě jedna možnost Nejcitlivější detektor pes nosí všude s sebou. Tedy jeho nos. Přičichneme li si k soli, je cítit. Nedal by se pes vycvičit na to, když ucítí sůl, nepůjde tam?