Bydlím ob vesnici vedle. Používalo se tu více druhů pískovce, některý se při obnažení velmi rychle hasí = větrá na písek. Dále při pohybu stavby vznikají i v 80 cm tlustých zdech škvíry skrz, tedy omítka, popř. zateplení je nutné. Realitka ale uvádí, že je stavba cihlová, to by znamenalo mnohem lepší podmínky, podle zdejších statků to bude kolem roku 1900.
Plácám patrovou chalupu a pozemek jen 1300m a je toho na mne až až.
Ono je hezké, že tam je zpustlá zahrada, ale pokud tam nemá být metrový porost, tak několik člověkodní ročně sežere sekání.
Nejrozumnější vztah ke staré stodole je demolice. Zboural jsem jen 2/3 a to byla chyba. Na ukládání toho muzea a vlastních cajků je dost místa ve zbylých objektech.
A bydlet dva v té haluzně? Kdo to bude nejen vytápět, ale i uklízet a proč? Máte hodně známých, kteří za vámi budou jezdit? Nebo početnou rodinu?
Odpad je vznešeně napsaný septik, pokud si půjdete pro stavební povolení, bude stavební úřad chtít funkční řešení a to stojí dost peněz, Hobšovice IMHO nemají čističku.

Neodrazuji vás, můj strýc s manželkou rekonstruoval v Budyni dům ze 16 století. Pozemek stejný, stavby menší, ale starší. A udělali si bydlení (1+1 pak 2+1) a zbytek rozložili na 25 let. Nepřestali jezdit na dovolenou, na výlety, dělali nějakou zeleninu na zahradě na kšeft, ale pořád žili. Dnes je to usedost k focení do Sweet Home.
Druhá verze je využití statků tady - dva nadšenci, kterým došly síly to užívají a udržují v tom chátrání, jak to je. Důležitá je střecha, aby to nehnilo a pak už to vydrží hodně dlouho.
K té hodnotě, je to jako u staršího auta, narvete do něj 100 tis. a cena se zvedne o 10 tis.