jak funguje přepěťová ochrana

obecne lze odpovedet asi takto,

- prepetí múže být krátkodobé, tedy krátky a rychlý impuz prepetí, obvykle jevy pri úderu blesku a náhlyh výkyvech v rozvodní síti
- prepetí múže být dlouhodobé typické prípady jsou poruchy na transformátorech rozvodního podniku

prepeťové impulzy nelze odpojit, jsou na to príliš rychlé a žádny elektromechanický spínací prvek, stykač, nedokáže zarízení včas odpojit, impulz je nutno "svést"

dluhodobé prepetí je pomerne vzácne se vyskytujíci se závadu v síti, ochranu voči tomuto jsem vlastne nikdy instalovanou nikde nevidel, pokud ale nastane je poškozeno veliké množštví zarízení v lokalite kde k poruše dojde, stalo se to u nás v nedaleké obci pred léty, cca 1/3 všech lednic a mrazáku v obci byla zlikvidována, napodiv elekronické zarízení, počítače, TV ustály situaci vcelku dobre, neco bylo zničeno, no zdaleka ne takové počty

....

Spínané zdroje jsou fakticky DC-DC měniče a jsou schopné se přizpůsobit poměrně vysokému rozptylu vstupního napětí. Samozřejmě, pokud dojde k prošvihnutí z 22kV, tak pak to nevydrží nic.

Pokud má být ochrana účinná, jedná se vždy o celý komplex ochran, které zařízení "uhlídají" v toleranci, kdy přežije bez poruchy.
V zásadě se přepěťové ochrany dělí na:
1) SVODIČE PŘEPĚTÍ - které nadměrné napětí svedou do země (typicky blesk). Pokud je zdroj přepětí dostatečně silný a jev dostatečně dlouhý, pak se chráněný obvod odpojí přerušením jistícího prvku. Jinak se přepětí odvede jinam a nic nepoznáte.
2) PŘEPĚŤOVÉ OCHRANY - ať už elektronické, nebo elektromechanické odpínají vadné obvody, které způsobují přepětí (typicky elektrárna, centrála...).
2b) U spotřebičů se častěji vyskytují PODPĚŤOVÉ OCHRANY, které jej chrání proti vlivům podpětí a tím narůstajícímu proudu (Ohmův zákon).