Na výkon dosažený těmi peltiery bych moc nevěřil. Jejich přenosový výkon není nijak závratný. Na to, aby to fungovalo jako klimatizace by jich muselo být kupa. A ten příkon. Jeden takový článek sotva vychladí autochladničku o několika litrech. Pravda je že tam chlazení teplé strany je nedostatečné, ve studené vodě by byl výkon podstatně větší. Ale i tak se mi to nezdá. Dej vědět jak to dopadlo, zajímalo by mě to.
Taky, kdyby se mělo jednat o pokusničení, tak existuje tepelné čerpadlo, pracující bez přívodu energie. Pohání to teplo, které se přečerpává. Říká se tomu tepelná trubice, nebo tak nějak.
V principu výparník je níže uložený a srážník výše. Systém musí být vyspádovaný, aby kondenzát stékal gravitací. Systém je jen částečně naplněn chladivem, které se odpařuje už při běžné teplotě, ale za vyššího tlaku je kapalné, třeba propanbutan. Pokud uvedeme chlazením srážník na nižší teplotu, dojde k odpařování ve výparníku, srážení ve srážníku a návrat tekutého chladiva zpět gravitací. Tím dojde k čerpání tepla z výparníku do srážníku. (v přírodě takto vzniká déšť).
Samozřejmě se na danou směnnou plochu výparníku nedosáhne výkonu, jako s kompresorem. Ale bude li chlazení srážníku intenzivní, byl by i přenos tepla dost výkonný. Bylo by potřeba dost velkou plochu výparníku. Můžem se s tím setkat při chlazení procesorů v počítačích. I při malé ploše se přenáší dost velký výkon.

Teď jsem zapátral a našel princip na wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/Heatpipe