Funguje to jako klasický zvyšovač, jako máš třeba napaječů pro NTB z 12V - tam je taky zvyšovač, protože měnit napětí z 12V na 230V a pak zpátky na 19V by byl nesmysl. PFC je podobný princip akorát s vyšším napětím, pracuje vlastně s nefiltrovaným usm. síťovým napětí, na vstupu je klasický EMI filtr + usměrňovač + malé kapacity kondenzátorů kvůli rušení a VF proudům. Dále následuje tlumivka jejíž jeden konec je připojen na kladné napětí a druhý konec je spínán tranzistorem k GND /mínusu/, následuje dioda na výstup. Funkce je triviální - po sepnutí tranzistoru je obvod uzavřen a teče proud přes tlumivku, tak si vytvoří mag. pole, po rozepnutí tranzistoru se napětí na cívce obrátí /princip cívek/, otevře se dioda na výstup a proud teče směrem do výstupu, následně opět sepne tranzistor a celý se to opakuje, během sepnutí tranzistoru je dioda na výstup uzavřena, tudíž neteče proud z výstupních kondenzátorů zpět přes tranzistor. Kondenzátory slouží k zásobení zařízení během sepnutého tranzistoru.

Tady je schéma silové části toho 5kW aktivního PFC, princip je tak dobře vidět. Výkon je rozdělen do dvou větví kvůli namáhání polovodičů. Toto PFC dávalo 400V, ale to už je detail, poměrně přesně se to dá seřídit odpory v ovládací části.


__________________________________________________ __________________________________________________
Ohledně toho rozkmitu napájení, to taky není tak jednoduchý jak to popisuješ. Existují určitý topologie, které toto umožňují, ale také existují topologie, které jsou docela dost závislé na vstupním napětí. Třeba takový jednočinný blokující měnič /ten známe každý, protože ho máme doma - jsou to třeba napaječe pro NTB, modemy, téměř cokoliv - výkon do cca 100W, pak ztrácí svoje výhody/, tato topologie dokáže pracovat v rozsahu jako to aktivní PFC tj. 100-260V, opět to vyplývá z principu. Proto se tato topologie hojně používá, protože můžete stejný napaječ připojit do Americký sítě /120V/ tak i do naší sítě /230V/ bez nutnosti úpravy.
Ostatní topologie spínaných zdrojů jsou více závislé na napájecím napětí, ale pořád je to lepší v porovnání s klasickým transformátorem, většinou tento rozsah bývá cca od 200V do 260V, zase to vyplývá z principu různých topologií, kterých teda tolik zase není, když uvedu ty co mě napadají, tak to jsou : Jednočinný propustný /neplést s jednočinným blokujícím - jak jsem psal, ten má rozsah 100-260V/, polomůstek /ten je dvojčinný/ a pak plný můstek, to jsou topologie s galvanickým oddělením.
Dělí se na jednočinné a dvojčinné - jednočinné mají jednoduší konstrukci a i buzení, ale na druhou stranu jsou vhodné pro nižší výkony, příklad co mě napadá, tak je PC zdroj, teda ty nový, topologie v PC zdroji se jmenuje Jednočinný propustný se dvěma spínači nebo také Polořízený polomost / zapojení se podobá polomůstku/
A pak dvojčinné - ty jsou vhodné pro maximální výkony /i několik stovek kW/, ale jsou složité, drahé na polovodiče a vyžadují složité buzení /potřebujete dva různé budící signály/.
Ve spínaných zdrojích se používá speciální materiál na transformátory - ferit /to je materiál, který je magneticky vodivý, ale elektricky nevodivý - nevznikají v něm tepelné ztráty, alespoň né tak velké/, a právě velikost transformátoru závisí na použité topologii. Je to sice divné, ale velikost transformátoru spínaného zdroje nezávisí na přenášeném výkonu /výkon zdroje/ ! Transformátor maximálně využívá dvojčinné topologie, protože jádro transformátoru sytí ve dvou polaritách a to od -Bmax přes 0T do +Bmax /Bmax pro ferit je většinou 0,3T/, zatímco jednočinné topologie sytí jádro pouze od 0T do +Bmax.

Ještě se vrátím k "tvrdosti" napájení zařízení z PFC, však to PFC dokáže dát velký výkon, výkon se omezuje elektronicky v řídící jednotce.
Žádné zničení napájeného invertoru nehrozí, protože polovodiče v tom invertoru jsou dimenzovány většinou na 150-200% napájecího napětí.

Nějak jsem se nechal unést a trochu více jsem to rozepsal Ovšem zdaleka to není vše o spínaných zdrojích, to bych to byl ještě hodně dlouho.

Ještě k té svářečce, asi opravdu do ní půjdu, myslím si, že je to dobrý kup. Samozřejmně, že to nepojede pořád na plný výkon.