""Tak když jsi tak chytrý, řekni nám jaký je rozdíl....""
No odpovím na to já.
Pracoval jsem v těsné blízkosti navijárny motorů a občas i tam. S elektromotory staré
i nové výroby jsem dost dobře seznámen.
Systém, tedy uspořádání vinutí se od třeba padesátých let do dneška vůbec nezměnil. Bylo to vymyšleno už dávno a to tak, že to není třeba a docela ani nejde měnit.
Velký rozdíl, je ale v tom, že tenkrát, narozdíl od dneška, se nešetřilo na mědi, ani železe. Tehdejší motory jsou vzhledem k výkonu větší a těžší.
Dneska se šetří na materiálu, proto jsou motory menší o stejném výkonu.
Jaký je ale výsledek?? Je použito slabšího drátu na vinutí, tedy má větší ohmický odpor. Je ušetřeno na železe, použije se tedy větší sycení.
Výsledkem většího sycení a většího odporu vinutí se zvětší ztráty.
Je možno se o tom lehce přesvědčit. Starý motor při zatížení bude mírně teplý.
Nový srovnatelný motor, bude při zatížení hodně horký. Používají se proto dnes izolace snášející vyšší teplotu.
Co to znamená? Staré motory mají vyšší účinnost.
Spolehlivost?? Dnešní motory mají vinutí smaltovaným drátem a mezi cívkami věnce nejsou ani proklady, vše drží jen na smaltu. Dřívější motory měly také smaltovaný drát, ale někdy i navíc ovinutý hedvábím. Jednotlivé cívky byly ve věnci ovinuté tkanicí, nebo alespoň proloženy izolačním papírem. Pokud nedošlo ke značnému navlhnutí, byla spolehlivost daleko vyšší než dnes. Proto staré stroje, pokud nedošlo k jejich likvidaci, jen pro jejich stáří, mají motory funkční třeba i po půl století.
To se o dnešních říci nedá.
Proto tento starý motor, po proměření, je li v pořádku, může někomu sloužit na cirkulárce další půlstoletí.