Jištění
Zdravím, chtěl bych ze zeptat co určuje to, že když dojde ke zkratu, tak vybaví hlavní jistič (třeba 32A), ale když například praskne žárovka, tak vybaví podřadný jistič (třeba 6A)? Nebo se porouchá lednička a vybaví 16A a ne hlavní jistič. Zkrátka proč v jednom případě vybaví podřadný jistič a někdy hlavní jistič? Čím je to dáno?
Děkuji za odpověď
Je to dáno "selektivitou jištění". Jistič má za úkol chránit zařízení, které je jeho prostřednictvím napájeno (tedy to, které je zapojeno na druhé straně jističe, než je zdroj elektřiny), před nebezpečnými účinky "nadproudu". Malé školení:
Nadproudů rozeznáváme v zásadě dva druhy:
1) Přetížení: Je to relativně pomalu (v řádu sekund) narůstající proud (v řádu ampér), který postupně zařízení vystaví průchodu nadproudu, který způsobí nebezpečné ohřátí nad povolenou mez. (Ohřátí - viz dále) K tomu je v jističi instalována "bimetalová spoušť", která je konstrukčně "vyladěna" podle druhu zařízení, pro které je jistič určen (charakteristika B,C,D) a která vypne obvod po čase, který je závislý na velikosti přetížení jeho JMENOVITÉHO PROUDU. Když je přetížení malé, vypne třeba až za hodinu, když velké, vypne v řádu sekund.
2) Zkrat: Je to velmi rychle narůstající (v řádu zlomku sekundy) a násobně velký (v řádu stovek až tisíců ampér) proud, který ohrožuje zařízení jak rychlým ohřátím, tak mechanickým namáháním (magnetický tok, kdy se le.předměty začnou průchodem stovek ampér chovat jako elektromagnety a přitahují se = mechanicky se zničí). Zkratový proud je ovlivněn poměry v celé síti od zdroje (VN trafo) až po místo poruchy (průřezy vedení, momentální zatížení celé soustavy... Tento stav/jev je nutné přerušit ihned, proto jistič obsahuje také "zkratovou spoušť" - elektromagnet, který vypne obvod ihned, tedy ve zlomku sekundy. Udávanou hodnotou pro tento případ je u jističe jeho "ZKRATOVÁ ODOLNOST". To však není údaj o velikosti proudu při vypnutí, ale hodnota vypínací SCHOPNOSTI přístroje. Mechanické účinky zkratových rpoudů můžete pozorovat u volně zavěšených kabelů při svařování el.obloukem-cukají sebou, a to jde jen o proud cca 150A.
Selektivita jištění spočívá v tom, že řadíme jističe vzestupně směrem ke zdroji, podle JMENOVITÉHO PROUDU. V případě zkratu je jev tak rychlý (a proměnný), že jej nelze s jistotou předpovědět a tedy ani nastavit vypínací časy použitých jističů. Proto je u přetížení pravidlem postupné vypínání podle zatížení a velikosti jištění, ale u zkratu jde více-méně o náhodu a soušasné vypnutí více jstičů svědčí spíše o správně provedené instalaci.
V některém případě se může jednat o tak "malý zkrat", nebo tak "velké přetížení", že je každý z jističů vyhodnotí podle momentálního stavu distribuční soustavy jinak - tedy při nezatíženém trafu vypne na zkrat, při plně zatížené "vesnici" vypne na nadproud.
Ohřátí - nebezpečné oteplení:
Nejedná se pouze o nebezpečné účinky tepla a vliv na okolí el.zařízení, kdy hrozí destrukce a požár. Při zahřátí se také podstatně mění elektrická vodivost materiálů a tím i úbytky napětí. To se projeví takto: Zařízení, které pracuje za normálních podmínek nemá PROTI ZEMI žádný rozdíl napětí - tedy při dotyku neprochází mezi zařízením a zemí žádný proud - je bezpečné. Při ohřátí se zvětší el.odpory a na nich vzniknou úbytky napětí, které se na el.předmětech projeví jako rozdíl mezi jím a ZEMÍ. Při dotyku tedy prochází mezi zemí a el.předmětem proud, který může být nebezpečný.
Tady je třeba podotknout, že jestliže u nejslabších jističů hovoříme o 6 Ampérách, u úrazu elektrickým proudem hovoříme u lidí o 15 miliAmpérách (U zvířat je to i daleko méně - kravíny).
Jestli jsem Vás neotrávil a dočetl jste tuto stať až sem, gratuluji
předřečník to popsal naprosto přesně, já to stručně shrnu: při zkratu vypne ten nejrychlejší,(někdy i dva za sebou) a může se to jevit jako náhodné, protože každý zkrat má úplně jiný proudový náběh.
Děkuji za pochvalu, ale ta spíš náleží učitelům z UŠ Semily,kteří ač nemaje pedagogického vzdělání, lámali o mne se skřípěním zubů hůl někdy v roce 73 a nechali mne prolézt i Závěrečnou učňovskou zkouškou s "tovaryšským kusem", jmenovitě třídnímu Jaromíru Holubičkovi - elektrotechnika, Mojmíru Medkovi - el.měření a p.Dufkovi - technoloie. Ti všichni už sice pochvalu neuslyší, ale dík jim patří. Jsou věci, které se nedají zapomenout a platí stále
jako například pomůcka, jak si zapamatovat směr fázového posunu na kapacitě nebo na indukčnosti
Ono pravidlo zní: cívka jako dívka, nejprve napětí, potom proud(a odpor klade jenom zdánlivý)...
... nebo: "Vlevo fáze, vpravo nulák, kdo to neví, ten je č...rák"