Pár možných příčin "z druhé strany"
1) SMS je pro mne nespolehlivý a dost zdlouhavý způsob kmunikace - než to přečtu, než odepíšu, pak potvrzení, že to platí... Kašlu na to a každému to předem řeknu - pokud nechce, nemusí.
2) Stejně, jako odběratel má právo vybrat si svého dodavatele, tak i já, jako dodavatel mám právo výběru odběratele. Tam, kde je převyšující poptávka, odběratelé dost těžce nesou, že nejsou tám pánem, co poroučí, protože přece PLATÍ Pak mohou mít pocit, že jsem neuctivý a nehltám právě tu jejich poptávku
3) Elektronická komunikace s budoucím "platícím odběratelem" mne po celodenní fizycké práci unavuje a je mi nepříjemná, když v průběhu práce /přes den/ nemám k tomu možnost. Navíc mne zdržuje od toho, co umím a za co mne platí JINÝ platící odběratel.
4) TLF hovor delší 1 minuty je zbytečným vykecáváním - pokud chce někdo vysvětlit důvody, proč budu dělat odbornou práci tak a ne jinak, nebudu mu věnovat čas - nejsem školící středisko a telefonuji zdarma (stojí mi ruce a nedělám to, za co jsem placený)
5) Cena dodávky je dána ochotou k zakázce za nabízených podmínek. Chcete-li menší cenu, musíte ustoupit z nároků. Výběr řemeslníků je dán jejich množstvím, z kterého se pak "rekrutují" ti lepší (kterým nemůže být každý) a ti horší.
6) Často je druh řemeslné práce nahony vzdálen používání elektroniky - elektronické komunikace. Řemeslník považuje za nehoráznost, že "IT specialista" chce za hodinu práce, kdy zevloval a čekal, až si z internetu stahne jakýsi prográmek, pomocí kterého "opravil" počítač jeho dětí, 800,-Kč. Velmi dobrý obkladač nemusí mít ani páru o existenci počítače, přesto je vyhledávaný a dobře placený. (A ani on není nahraditelný "aiťákem" a naopak).