svodič přepětí

Chtěl bych si jen něco ujasnit. Přepěťové ochrany jsou dělané na proudy v řádedch kA (přesněji 100kA) zatímco jistič (např. hlavní) zvládne průchod maximálně okolo 40A (v závislosti na hodnotě použitého jističe). To je tedy třída B umístěná v hlavním rozváděči. Potom je třída C, která je umístěna v podružném rozváděči. Tyto přepěťové ochrany jsou dělané na varistorové svodiče až do 40kA. Hlavní jistič v podružném rozváděči má obvykle hodnotu 25A.
Čili svodič (přepěťová ochrana) by se měl tedy zapojovat (pokud vím) před hlavní jistič (aby nedošlo k poškození hlavního jističe) na všechny tři fáze a následně musí být uzemněn?

Jako jmenovec Velkého Isaca Newtona (kterého v mnohém inspiroval Velký Jar.da Cimrman) jistě vidíš rozdíl mezi proudovou hodnotou jističe, tedy okamžikem vypnutí, kdy opakovaně chrání proti přetížení následná elektrozařízení a jeho zkratovou odolností, tedy hodnotou, kterou je schopen přenést bez vlastní destrukce, nemýlím se?

Podmíněná zkratová odolnost je hodnota, kterou je jistič schopen vypnout, jenže to je maximálně 18kA. A přepěťová ochrana se testuje na 50kA a to je už rozdíl. Hodnota proudu blesku je 200kA, ten se rozdělí (jedna část pokračuje, druhá se uzemní) na polovinu tedy 100kA. V hlavním rozváděči je znovu pokles o 50% ze 100kA na 50kA (to je třída C). Takže stále jsme u toho, že jistič to odpálí.

Nechci někoho o ničem přesvědčovat spíše se to snažím pochopit

Tak proč v tom chápání porovnáváš jmenovité hodnoty jističů k zkratovým proudům přepěťových ochran - to zas nechápu já . No nic, gůgl je mocný