Nulák
Dobrý den, mám prosbu. Viděla jsem, že je tu velké množství lidí, kteří elektřině rozumí, já mezi ně rozhodně nepatřím, ale přesto se to musím do školy učit. Mám celkem jednoduchý dotaz, k čemu slouží nulák u alternátotů? Vím, že mezi fázemi je napětí 380V a mezi jím a fází je jen 220V, ale nevím k čemu je to dobré...
nulák je zpětný vodič v případě rozvodu fáze- nula a vyrovnávací vodič v případě nerovnoměrného zatížení fázi. Je to vyvedený střed 3f alternátoru.
Moc děkuju, už jsem z toho byla zoufalá, všude je jen k čemu je v zásuvce a kam se má zapojit.
Ovšem pokud já vím, tak fázové napětí je 230V a sdružené 400V...
Aha.. Nám to u zapojení cívek do hvězdy říkal učitel takhle, nebo si to aspoň všichni myslíme, ale kdyby zítra koukal nedůvěřivě, aspoň vím na co se opravit. Děkuju za upozornění. Když už tomu konečně někdo rozumí, nevíte náhodou i rozdíl v použití jednofázových a třífázových transformátorů?
Transform%C3%A1tor
"nulák" je vyvedený střed cívek (třífázového) alternátoru,transformátoru, nebo jiného zdroje, které jsou zapojeny "do hvězdy", tedy "Y". Tento vyvedený střed bývá zpravidla uzemněn, ale není to podmínkou. Ostatní (tři) vývody jsou označovány jako "fáze". Toto provedení cívek umožňuje zapojení spotřebičů jak na "fázové napětí", tedy mezi kteroukoliv "fázi" a "nulák", nebo na sdružené napětí, tedy mezi jednotlivé fáze.
Transformátory:
Názvosloví: Primár = vinutí /cívka/ na napájecí, vstupní, straně transformátoru. Sekundár = vinutí /cívka/ na výstupní straně transformátoru.
"Jednofázový" - má jenom jednu primární cívku a může být zapojen jak na "fázové" napětí - tedy 230V, nebo na "sdružené" - tedy mezi libovolné dvě fáze, tudíž 400V. Konstrukčně je jednodušší, ale nesouměrně zatěžuje rozvodnou síť, proto se používá jen u malých výkonů (v řádech jednotek kW).
"Třífázový"- má (tři) cívky na primáru a podle napětí může být zapojen jak do hvězdy ("Y"), tak do trojúhelníka ("D"). Jsou ale i další způsoby zapojení ("lomená hvězda"...), které však vyžadují další "dělení" cívek na více částí. Rovněž sekundární vinutí pak může být provedeno obdobným způsobem. Takový transformátor je konstrukčně náročný a drahý, ale může rovnoměrně rozdělit/vyvážit zatížení rozvodné síťě i alternátoru - generátoru zdroje v elektrárně, proto se používá pro velké výkony (i v řádech MW). Umožňuje například při zatížení pouze jedné fáze na sekundáru, přenést a rozdělit odebíraný výkon na rovnoměrně do všech tří fází primáru.
Když mu tohle takhle vysekneš a práskneš, že Ti to řekl s bídou vyučený elektrikář, měl by k Tobě být víc, než jen milosrdný. A napiš "co jsme dostali " za známku Ale běda vám! Běda Vám, jestli mi to nepůjde! .
Sice jsem jen autoelektrikář, ale příjde mi, že nulák musí být už z principu uzemněn vždy. Pokud by nebyl, neměl by stejný potenciál jako země, v jednofázové zásuvce by se podle mne choval jako druhá fáze, protože je to vlastně druhý vývod všech třech sekundárních cívek v distribučním trafu.
Co vlastně leze z jednofázové elektrocentrály? Dvě fáze s napětím posunutým o 180 st., ne? Když bych tu jednu fázi uzemnil, bylo by na ní 0V vůči zemi, že?
Zlatej stejnosměrnej proud
Z jednofázové elektrocentrály lezou dva pracovní vodiče, mezi kterými je AC napětí 230V. O nějakém posunutí nemůže být řeč. Pokud kterýkoliv z nich uzemníš, nazveš jej nulákem a ten druhý fází, je to tvoje věc. Na funkci (rostlináře) to nebude mít žádný vliv, na bezpečnost ano.
Jen taková poznámka: Už několik let je fázové napětí 230V a sdružené napětí 400V (pardon, on už to tu někdo napsal přede mnou). S těmi třemi fázemi to není až tak jednoduché. Nejlepší by bylo, kdybys oskenovala tu část učebnice kde to máte vysvětlené a podle toho bychom se pobavili.
Tady je to dost polopatisticky nakreslené - mohli bychom se pobavit třeba o tom.
http://www.ucebnice.krynicky.cz/Fyzika/4_Elektrina _a_magnetismus/7_Elektrina_a_magnetismus_v_praxi/4 701_Trifazova_soustava_stridaveho_napeti.pdf
takhle složitě to umí napsat jen "vědec". Navíc stupidní otázku v bodu 5. nelze ani zodpovědět, natož souhlasit s navrženou odpovědí. Kdo dokáže posoudit z uvedeného obrázku velikost výkonu, je jasnovidec.
Pokud dotyčná tazatelka není studentkou odborné elektrotechnické školy, kde toto má býti vysvětlováno detailně, pak jednoduchá odpověď musí nadchnout pedagoga, jenž již dávno ztratil naději v zapálený přístup žáků k ne přímo souvisejícímu oboru.
Otázka 5 je sice položená trochu nešťastně, ale logiku má.
Autor myslel stejný spotřebič zapojený buď do Y, nebo D.
Tedy nakreslené odpory jsou stejné.
Například jako rozběhové spínání motoru Y D
Tak teď už jsem z toho jelen úplně , protože nevím, co si autor myslel, ale o velikosti odporů jsem tam nečetl nic. Mám tedy 1KW motor Y/D 400/230V a druhý 1KW D 400V. Oba snad mají stejný výkon, pokud dostanou ke správnému zapojení i správné napětí, ne? Jen ten D 400V mohu zapojit s rozběhem Y/D v síti 230/400V AC a ten Y/D 400/230V srozběhem v síti 110/230V AC, nebo v síti 230/400 bez rozběhu - na přímo.
No nic, doufám, že pilná žačka dostala alespoň "dobrou", ať nejsem za hňupa .
Nedělej si z toho těžkou hlavu
Autor to myslel zřejmě tak, že to na levém obrázku, je ten samý
spotřebič, jako ten na pravém obrázku.
Tedy jednou je zapojen do Y, podruhé do D. Odpory v jednom, jsou tedy stejné jako v druhém. Dosadíme li si tedy do každého obrázku ke každému odporu libovolnou hodnotu, ale stejnou v obou obrázcích, bude výkon větší v D. Jinak řečeno, máme jen tři odpory a přepínáme je přepínačem Y-D.
No, dostat za takovou otázku ve škole pětku, tak pokud by se neztratila v hejnu ostatních, pokoupal bych učitele, který nedokáže jasně formulovat otázku pro jednoznačnou odpověď
A ještě k tomu nuláku - o "elektrické nule" raději mlčet, aby se žactvo nezamotalo do sítí znalostí oúplně, že
A vo tom to je. Otázka je položena tak, aby se mohl žák v případě neúspěchu bránit.