


Výpočet výsledné kapacity kondenzátorů
Ahoj, po dlouho době se připravuji na přijímačky a zasekl jsem se na jednom vzorovém příkladu (kdysi jsem tyto příklady počítal, ale je to už 10 let... )
Čtyři kondenzátory o kapacitách C1 = 0,2 μF, C2 = 0,1 μF, C3 = 0,3 μF a C4 = 0,4 μF jsou zapojeny podle obrázku. Určete jejich výslednou kapacitu.
obrázek zapojení:
Zkouším to tu počítat už asi hodinu a dle různých příkladů mám asi 4 výsledky, ale ani jeden není správně...Díky za pomoc
V tom případě ty příjmačky neuděláš. Čekaly by tě tam horší věci, než tahle jednoduchá hovadina.
Ahoj, díky za výpočet...
Já to počítal takto:
Ty pararelní jsem samozřejmě sečetl a pak ty dvě výsledné hodnoty (např. h1 a h2) jsem se snažil sečíst takto:
Výsledek = (1/h1)+(1/h2)
Což je jak vidím špatný postup...
Prasak: Počítám, že přijímačky udělám... jedná se o IT obor (dodělám si alespoň bc. kombinované studium, v IT dělám už přes 7 let), ale bohužel v testu budou kromě IT otázek i 3-4 otázky z fyziky a el.
Jako střední jsem dělal slaboproud a zabezpečovací techniku, takže toto jsem počítat uměl, ale bylo to před cca 10 lety a od té doby jsem to nepoužil, takže mi těch vzorců v hlavě moc nezbylo...
tak to je tak napůl, uvažujete celkem dobře, píšete
Výsledek = (1/h1)+(1/h2)
To není špatný postup, jak se domníváte.
Výsledek, ano, ale je to také převrácená hodnota. Vycházíte z analogie součtu vodivostí (což je převrácená hodnota odporu), což je opět vodivost a z ní se vypočítává hledaný výsledný odpor paralelní kombinace. Zde vám vyjde správně 1/3 + 1/7 což je po úpravách na společného jmenovatele 7/21 + 3/21 = 10/21 a to je sice výsledek, ale ne výsledná hledaná hodnota, ta je převrácená hodnota, tedy 21/10 = 0,21
Zkuste si to se třemi kondenzátory, například C1=0,3µF, C2=0,7µF a C3=0,2µF. Pak se ujistíte, že je váš vzoreček a postup správný. Držím vám palce ke zkouškám.
Zabudol si to potom prevratit.
1 / ((1/h1)+(1/h2))
je spravny vzorec. Samozrejme upravami sa da tenvzorec zmenit na h1*h2/(h1+h2) co je teda stejna vec len inac upravena. P.S> ja osobne ked ratam nieco zhlavy tak pouzivam tiez 1/((1/h1)+(1/h2)), a ne ten h1*h2/(h1+h2), pretoze 1/((1/h1)+(1/h2)) aj ked vypada sialene, je na ratanie zhlavy omnoho jednoduchsi, ak clovek nepotrebuje ratat na milion desatinnych miest ale narychlo priblizne zhlavy ze co z toho bude, ked mam pred sebou plosak a chcem tam drbnut narychlo nejaky odpor paralelne k uz existujucemu, apod :) (stejny vzorec jak pre seriove kondenzatory totiz plati aj pre odpory ak su paralelne)