Výpočet výsledné kapacity kondenzátorů
Ahoj, po dlouho době se připravuji na přijímačky a zasekl jsem se na jednom vzorovém příkladu (kdysi jsem tyto příklady počítal, ale je to už 10 let... )
Čtyři kondenzátory o kapacitách C1 = 0,2 μF, C2 = 0,1 μF, C3 = 0,3 μF a C4 = 0,4 μF jsou zapojeny podle obrázku. Určete jejich výslednou kapacitu.
obrázek zapojení:
Zkouším to tu počítat už asi hodinu a dle různých příkladů mám asi 4 výsledky, ale ani jeden není správně...Díky za pomoc
mě vycházi 0,21
0,21 μF paralelní sečíst a pak seriově převrácenou hodnotu
Kecáš, nepočítal jsi to, protože bys sem ty výpočty dal, nebo alespoň vzorečky
Jaký vzorečky? Ty hodnoty jsou vybraný tak, aby to šlo vypočítat zpaměti
Zpaměti? Kurňa já sečtu C1 a C2 a než sečtu C3 a C4 tak už nevím, kolik bylo C1 a C2.
Když, tak existuje papír a tužka.
C1 + C2 = 0,3
C3 + C4 = 0,7
0,3 * 0,7/0,3 + 0,7 (ve jmenovateli tedy vyjde číslo jedna...)
ms: jenom pro správný zápis v jednořádkové formě je třeba dát jmenovatel do závorky, jinak by se dělilo jenom číslem 0,3 a k výsledku by se přičetlo 0,7.
místo 0,3 * 0,7/0,3 + 0,7
má být 0,3 * 0,7/(0,3 + 0,7)
To rýpání, ale jenom na upřesnění a ukázka, jak i zkušení borci s kalkulačkou, mohou mít nesprávný výsledek
Je zajímavé, jaké primitivní příklady stačí k přijímačkám na VŠ. Kdyby tam ještě byl přepočet nějaké frekvence na vlnovou délku (například 300 MHz na metry, aby se to dobře počítalo), nebo nějaké výpočty s teplem (například kolik J je třeba k ohřátí 1 litru vody teplé 10°C na teplotu 20°C a kolik je to Ws) apod, nebo i něco z elektrotechniky, tak by to asi byl problém.
V tom případě ty příjmačky neuděláš. Čekaly by tě tam horší věci, než tahle jednoduchá hovadina.
Ahoj, díky za výpočet...
Já to počítal takto:
Ty pararelní jsem samozřejmě sečetl a pak ty dvě výsledné hodnoty (např. h1 a h2) jsem se snažil sečíst takto:
Výsledek = (1/h1)+(1/h2)
Což je jak vidím špatný postup...
Prasak: Počítám, že přijímačky udělám... jedná se o IT obor (dodělám si alespoň bc. kombinované studium, v IT dělám už přes 7 let), ale bohužel v testu budou kromě IT otázek i 3-4 otázky z fyziky a el.
Jako střední jsem dělal slaboproud a zabezpečovací techniku, takže toto jsem počítat uměl, ale bylo to před cca 10 lety a od té doby jsem to nepoužil, takže mi těch vzorců v hlavě moc nezbylo...
Já mám střední taky nějakých 15 let za sebou, ale základy, jako počítání paralelní/sériový zapojení odporů a kondíků si musíš pamatovat na furt.
tak to je tak napůl, uvažujete celkem dobře, píšete
Výsledek = (1/h1)+(1/h2)
To není špatný postup, jak se domníváte.
Výsledek, ano, ale je to také převrácená hodnota. Vycházíte z analogie součtu vodivostí (což je převrácená hodnota odporu), což je opět vodivost a z ní se vypočítává hledaný výsledný odpor paralelní kombinace. Zde vám vyjde správně 1/3 + 1/7 což je po úpravách na společného jmenovatele 7/21 + 3/21 = 10/21 a to je sice výsledek, ale ne výsledná hledaná hodnota, ta je převrácená hodnota, tedy 21/10 = 0,21
Zkuste si to se třemi kondenzátory, například C1=0,3µF, C2=0,7µF a C3=0,2µF. Pak se ujistíte, že je váš vzoreček a postup správný. Držím vám palce ke zkouškám.
Zabudol si to potom prevratit.
1 / ((1/h1)+(1/h2))
je spravny vzorec. Samozrejme upravami sa da tenvzorec zmenit na h1*h2/(h1+h2) co je teda stejna vec len inac upravena. P.S> ja osobne ked ratam nieco zhlavy tak pouzivam tiez 1/((1/h1)+(1/h2)), a ne ten h1*h2/(h1+h2), pretoze 1/((1/h1)+(1/h2)) aj ked vypada sialene, je na ratanie zhlavy omnoho jednoduchsi, ak clovek nepotrebuje ratat na milion desatinnych miest ale narychlo priblizne zhlavy ze co z toho bude, ked mam pred sebou plosak a chcem tam drbnut narychlo nejaky odpor paralelne k uz existujucemu, apod :) (stejny vzorec jak pre seriove kondenzatory totiz plati aj pre odpory ak su paralelne)